Až to Stouni zabalí? Olympic má stále chuť hrát. Na Střeleckém ostrově pokřtil 21 NEJ
Na Střelecký ostrov připluli lodí, aby společně s přáteli a pozvanými hosty oslavili další kapitolu své hudební historie. Skupina Olympic pokřtila výběrovou kolekci 21 NEJ a představila videoklip k nové skladbě Až to Stouni zabalí. Kmotry se stali Michael Kocáb a Lukáš Pavlásek, autor textu nové písně. Setkání provázely humor, vzpomínky a výborná nálada.
Připlout na křest vlastního alba lodí? Pro Olympic docela stylový začátek. Petr Janda, Milan Broum, Martin Vajgl a Pavel Březina se vydali přes Vltavu z protějšího břehu přímo na Střelecký ostrov, kde už na ně čekali pozvaní hosté.
V restauraci na ostrově se sešla společnost hudebníků, přátel a dalších osobností, které s kapelou spojuje hudba i dlouholeté vztahy. Atmosféra byla od začátku uvolněná, přátelská a veselá. Vedle představení nového alba se tak našel prostor pro společné vzpomínky, rozhovory i oslavu kapely, jejíž písně provázejí několik generací posluchačů.
Když komik překvapí rockera
Jedním z hlavních témat odpoledne byla nová skladba Až to Stouni zabalí. Její vznik má přitom nečekané pozadí. Lukáš Pavlásek se inspiroval dávným výrokem Petra Jandy, podle kterého by Olympic mohl svou kariéru uzavřít ve chvíli, kdy se s koncertními pódii rozloučí legendární Rolling Stones.
Z původní myšlenky vznikl text, který si s představou konce dvou rockových legend pohrává s humorem a nadhledem. Pavlásek, známý především jako komik a herec, tentokrát ukázal také svůj textařský talent.
Petr Janda při křtu ocenil, jak dobře jejich spolupráce dopadla. Přiznal, že by ho dříve ani nenapadlo s Pavláskem hudebně spolupracovat. Výsledek ho příjemně překvapil natolik, že s úsměvem litoval, že spolupráci nezáhajili už dříve. Pavlásek zase neskrýval radost z toho, že se jeho text stal součástí repertoáru kapely, kterou poslouchal od dětství. Pro člověka, který vyrůstal s hudbou Olympicu, to byl mimořádný okamžik.
Dvacet jedna písní a kus české rockové historie
Nová kolekce 21 NEJ (1965–2026) přináší výběr známých skladeb a zároveň navazuje na album 12 nej z roku 1976. Po padesáti letech se symbolicky vrací také k jeho výtvarnému motivu. Původní budík, připomínající plynutí času, se na novém obalu objevuje v modernizované podobě.
Z někdejších dvanácti skladeb se výběr rozrostl na jednadvacet. Dvacet z nich představuje průřez tvorbou kapely od šedesátých let až po současnost. Jednadvacátou položkou je novinka Až to Stouni zabalí.
Petr Janda při představení kolekce připomněl, že jednadvacet písní představuje jen část rozsáhlé historie Olympicu. Výběr proto tvoří skladby, které dokumentují jeho hudební vývoj a zároveň patří k těm, jež pravidelně zaznívají na koncertech.
Kmotři, kteří mají k hudbě blízko
Role kmotrů se ujali Michael Kocáb a Lukáš Pavlásek. Každý z nich reprezentuje trochu jiný svět, oba však spojuje respekt k Petru Jandovi a jeho kapele. Michael Kocáb během setkání vyzdvihl Jandův skladatelský talent a připomněl mimořádnou vytrvalost Olympicu. Lukáš Pavlásek přidal svůj charakteristický humor, ale také upřímné nadšení ze společné práce. Slavnostního uvedení se vedle alba dočkal také videoklip k písni Až to Stouni zabalí. Režie se ujal Ondřej Urbanec a jednu z hlavních rolí v něm dostal samotný Pavlásek. Nová skladba tak získala hudební i obrazovou podobu, která její nadsázku a hravost dále rozvíjí.
Šedesát let hudby a stále nové příběhy
Křest na Střeleckém ostrově se proměnil v příjemné setkání přátel, které spojuje hudba a společné zážitky. Rozhovory, smích, vzpomínky a veselá nálada provázely celé odpoledne. Slavnostní okamžiky přirozeně střídaly neformální debaty a přátelské pozdravy.
Olympic má za sebou více než šest desetiletí koncertování, studiové práce i proměn hudební scény. Přesto stále přichází s novými nápady, nahrávkami a chutí potkávat se s publikem. Rolling Stones dál koncertují, Olympic pokračuje ve své hudební cestě a Petr Janda má další důvod vzít do ruky kytaru.
Až to jednou Stouni zabalí? Na odpověď si ještě počkáme. Na Střeleckém ostrově se zatím slavilo.
Pavel Fryml
Foto: Radoslav Vnenčák
