Betonáž z lodi odstartovala ostrou fázi rekonstrukce Staroměstského jezu
Vltava už zažila leccos, minulý víkend však přesto kolemjdoucím na pražských nábřežích nabídla nevšední podívanou. Po řece pluly autodomíchávače a netradičním způsobem zásobovaly betonem rekonstrukci Staroměstského jezu. Projekt po čtyřech měsících přípravných prací vstoupil do ostré fáze. Stavbaři Metrostavu betonovali základovou desku pro rošt, na nějž budou následně ukládat dubové trámy a žulové kameny.
„Betonáž v centru města je vždy boj s časem, v tomto případě však probíhala uprostřed řeky, a to ve velmi obtížně dostupném úseku Vltavy. Musím přiznat, že tak náročnou logistiku jsem ještě nezažil. Většinu mixů jsme naváželi z přilehlé říční betonárny TBG Metrostav na Rohanském ostrově a jejich naloďování probíhalo u Štefánikova mostu. Zejména v době ranní špičky jsme moc jiných možností neměli, protože jen samotná přeprava po vodě zabrala přes hodinu. Na loď, která se stihne na staveniště a zpět otočit čtyřikrát za den, se vejdou pouhé dva mixy a čerpadlo,“ prozradil Daniel Boďa, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav, která rekonstruuje Staroměstský jez.
„Při této zakázce se potvrdilo, jak důležité jsou pro Prahu tzv. říční betonárny v blízkosti centra. Při rekonstrukci historických památek se běžně spotřebuje značné množství betonu a logistika zásobování není úplně jednoduchá. A o vodních stavbách to platí dvojnásob. V tomto případě jsme stejně museli použít beton s přísadou zpomalující tuhnutí, aby směs přežila plavbu a neztuhla ještě před finálním uložením. Pro zajímavost ještě doplním, že veškerý písek a kamenivo použité pro tento beton doputovaly do Prahy také po Vltavě, a nezatěžovaly tak silnice,“ sdělil Jakub Šimáček, ředitel společnosti TBG Metrostav, která provozuje dvě říční betonárny na Rohanském ostrově a v Libni u Trojského mostu.
Nyní přijdou na řadu konečně materiály, díky kterým rekonstrukce vrátí Staroměstský jez do podoby ze 13. století. Stavbaři Metrostavu napřed začnou pracovat se dřevem. Duby staré přes 160 let pocházejí z obory Kněžičky na Nymbursku. Trámy musí napřed projít speciální vodní kúrou, aby se stabilizovaly a nekroutily. Potopené zůstanou i po finální montáži – stavbaři je budou kropit do chvíle, než je zaplaví voda. Celková délka trámů potřebných na rekonstrukci přesahuje dva kilometry. Následně se bude osazovat kamenná výplň z věčného materiálu – žuly z lomů na Příbramsku, kde se bloky připravovaly již od jara.
Šikmý, více než 320 metrů dlouhý jez leží mezi Sovovými mlýny a Novotného lávkou. Pochází z roku 1241 a s konstrukcí tzv. pražského typu byl vzorem pro další stavby v korytech řek v širokém okolí. V hlavním městě si jako jediný zachoval původní tvar, byť během své existence prošel mnoha menšími opravami. Cílem aktuální kompletní rekonstrukce je vrátit památkově chráněnému dílu jeho historickou podobu z 13. století. V polovině století dvacátého byla totiž původní kamenná výplň dřevěného roštu zaměněna za výplň betonovou. Stavbaři Metrostavu budou v co největší míře využívat původní postupy a dřevěný rošt opět vyplní kamennými deskami, tak jako jejich prapředchůdci v době původní výstavby.
Náročný projekt skončí v roce 2024 a stavební práce na místě se vždy omezí na období od jara do podzimu. Stavbu buduje pro investora Povodí Vltavy, státní podnik největší česká stavební společnost Metrostav. Investiční náklady přesahují 112 milionů korun.
Foto: Archiv Metrostav
