Eroze na českých polích dlouhodobě ohrožuje základ českého zemědělství

Vláda v současné době připravuje změny legislativy a pravidel pro zemědělce, zejména dlouho očekávanou protierozní ochranu orné půdy, tzv. DZES 5. Je nutné podotknout, že dosavadní pravidla byla nastavena nejpřísněji v rámci celé Evropské unie. Aktuálně je erozí ohroženo přibližně 65 % zemědělské půdy, zatímco ve zbytku EU je tato plocha vymezena zhruba na 40 %.

Stávající pravidla protierozní ochrany byla navržena jednotně pro různé typy erozně ohrožených půd. Nový návrh však přináší rozdělení podle stupně erozního ohrožení. Jednotlivé stupně budou mít přesně definované půdoochranné technologie pro konkrétní plodiny.

Jednou z nejrizikovějších plodin z hlediska eroze je kukuřice. Jedná se o širokořádkovou plodinu, která se seje od dubna do května v závislosti na klimatickém regionu. V prvních měsících po výsevu je půda prakticky bez pokryvu a při jarních deštích dochází ke splavování ornice. Déšť dopadá přímo na povrch půdy a úzký kořenový systém kukuřice nedokáže na svažitých pozemcích zabránit odnosu půdy. Na rovinatých polích tento jev nevzniká a půda je zde v bezpečí.

Ve Verdi fondu farem pěstujeme kukuřici na téměř 900 hektarech orné půdy. Jsme si plně vědomi toho, že půda je náš základní výrobní faktor, bez kterého se neobejdeme. Nemůžeme si proto dovolit její degradaci. K půdě přistupujeme s maximální obezřetností a využíváme půdoochranné technologie i nad rámec protierozní vyhlášky. Na příliš svažitých pozemcích kukuřici vůbec nepěstujeme. Při jejím setí se zaměřujeme především na tzv. technologii Strip-Till.

Jedná se o způsob zpracování půdy, který kombinuje výhody orby a bezorebných systémů. Půda je zpracována pouze v úzkých pásech o šířce 15–30 cm, zatímco meziřádky zůstávají pokryty posklizňovými zbytky předchozí plodiny. Tyto zbytky mají zachovaný kořenový systém a na povrchu zůstává strniště, které velmi účinně zabraňuje pohybu ornice i při přívalových deštích.

V praxi to znamená připravit pole na technologii Strip-Till již na podzim. Nejčastěji vyséváme ozimé žito, které je na poli od září do dubna. To následně sklidíme ještě v zeleném stavu jako krmivo pro skot. Po odvozu hmoty je pole zpracováno v pásech přesně podle GPS souřadnic. Na poli tak zůstávají střídající se pásy zpracované a nezpracované půdy o šířce přibližně 20 cm. Následně secí stroj s využitím GPS přesně do těchto pásů vysévá semeno kukuřice. Tato technologie je finančně náročná, avšak výrazně přispívá k ochraně půdy.

Nová erozní vyhláška přináší zemědělcům určité zjednodušení a jsme rádi, že k těmto změnám dochází.

Komentář Tomáše Trávníčka, ředitele pro strategii Verdi fondu farem