Ficova vláda v Bruselu lobuje za možnost vyvážet ruská paliva do Česka

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica v těchto dnech lobuje u Evropské komise za prodloužení výjimky, která zemi umožňuje dovoz paliv z ruské ropy a zásobování jimi slovenského, ale také českého trhu. Ve většině Evropské unie platí zákaz dovozu ruských paliv už od letošního února. Slovensko, resp. tamní petrochemický podnik Slovnaft, spadající pod maďarský MOL, má vyjednánu výjimku do letošního 5. prosince, tedy do úterý příštího týdne. Právě tu ale chce nyní Ficův kabinet prodloužit.

Slovnaft se v uplynulých měsících dokázal od ruské ropy odstřihnout jen částečně. Ještě loni tvořila ropa z Ruska zhruba 95 procent veškerého ropného odběru, jejž Slovnaft uskutečňoval. Do konce letoška se mu podaří tento podíl snížit nejlépe stále jen na 65 procent. Podnik je tak nadále z valné většiny závislý na dovozu ruské ropy, pročež právě nyní Bratislava usiluje o zmíněné prodloužení výjimky z protiruských sankcí. Pokud ji nezíská, Slovnaft nebude moci vyvážet svá paliva z ruské ropy do Česka. 

Česko představuje pro Slovnaft klíčové odbytiště, přičemž zároveň je Slovnaft zase stěžejním dodavatelem paliv, zejména nafty, do Česka. Pokud by se Česko mělo obejít bez dodávek paliv ze Slovnaftu, řidiči u tuzemských čerpacích stanic si pořádně připlatí. Mohlo by se jednat až o několik korun na litr, takže v krajním případě nelze vyloučit zdražení pohonných hmot v ČR až k úrovni 45 korun za litr. Nyní se ceny u čerpacích stanic v ČR pohybují celorepublikově nejčastěji mezi 37,50 a 38 korunami za litr. 

Jestliže Brusel Ficově vládě výjimku neprodlouží, teoreticky by mohl hrozit přechodný nedostatek paliv na českém trhu. Pravděpodobnější ale je, že obchodníci a dodavatelé s tímto scénářem jako s jedním z možných počítají a chybějící palivo by nahradili například dovozem z Německa. To by se ale právě citelně prodražilo, což pak zaplatí řidič u pumpy. Dovoz z Německa je dražší, neboť je třeba zvládnout nápor přidaných vlakových souprav, které paliva přepravují. A zohlednit se musí také vyšší ceny elektřiny, která vlaky pohání.

Česko je přitom obecně stále vysoce závislé na ruské ropě a palivech. Letos ČR dováží z Ruska největší množství ropy a produktů od roku 2010. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo letos od začátku roku do konce září z Ruska o takřka 750 tisíc tun více ropy a produktů z ní než ve stejném období před čtyřmi lety. Závislost ČR na ruské ropě je tudíž vskutku nebývale vysoká.

Podle dat Českého statistického úřadu letos v prvních třech čtvrtletích Česko dovezlo 3,48 milionu tun ruské ropy, ropných materiálů a příbuzných produktů. To je největší množství od roku 2010 (viz graf níže).

Hodnota dovozu ruské ropy a ropných produktů do Česka letos od ledna do září pololetí překonala 35 miliard korun. Podstatnou část tohoto dovozu zajišťuje ropovod Družba. Česko má – jako Slovensko a Maďarsko – vyjednánu výjimku pro dovoz ruské ropy právě Družbou. Tato výjimka zatím nekončí. 

V prvním letošním pololetí dováželo Česko ropovodem Družba ropu z Ruska v objemu odpovídajícím kolem 65 procent celkového ropného dovozu. Loni to bylo 56 procent a v předchozích letech ještě méně. Podíl ruské ropy je tak letos nejvyšší minimálně od roku 2012, vyplývá z údajů společnosti Mero.

Česko se tak zatím od ruské ropy ani v nejmenším fakticky neodstřihává, naopak, svůj ropný dovoz z Ruska zvyšuje. Podniká však kroky k odstřižení od ruské ropy, k němuž by mohlo dojít v roce 2025.  A to zejména v důsledku loni dojednaného navýšení kapacity transalpínského ropovodu TAL, jenž vede ropu z italského přístavu Terst do Bavorska. Odtamtud pak další, navazující ropovod, IKL, vede surovinu až do Česka. Jakmile bude mít Česko zajišťován dostatek ropy touto cestou, skončí jeho zmíněná výjimka na dovoz ropy Družbou.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank