Galerie Jaroslava Fragnera otevírá výstavu Estetika udržitelné architektury

Nejrůznější odpovědi na aktuální otázku, jak lze zodpovědně přistupovat k současné výstavbě, nabízí od 30. července výstava s názvem Estetika udržitelné architektury v pražské Galerii Jaroslava Fragnera. Na 60 příkladech úspěšných projektů s ekologickým podtextem z Čech i zahraničí se návštěvníci seznámí s hlavními trendy udržitelné architektury. Výstava představí úspěšné projekty od bytových a rodinných domů či celých čtvrtí, komerčních i společenské staveb, konverzí industriální architektury, brownfieldy, ale zaměřuje se také obecně na krajinu a veřejný prostor. Výstavu doprovází i stejnojmenná česko-anglická publikace a doplní ji i odborné debaty a přednášky.

Cílem projektu je ukázat, do jaké míry se principy udržitelnosti daří zapojit do celku díla jako jeho samozřejmá integrální součást, která se neuplatňuje na úkor estetických, ale ani uživatelských či ekonomicko-technických hodnot stavby. Hledá východiska při vytváření nových vazeb mezi naším vztahem k životnímu prostředí a udržitelností a odpověď na otázku, zda architektura ještě může sehrát významnou roli při záchraně planety a nebýt jen nástrojem kumulace kapitálu či vytváření estetických forem bez etického imperativu. Jak správně vystihl problematiku udržitelné architektury chilský architekt Alejandro Aravena: „Udržitelnost není nic jiného než přísné dodržování zdravého rozumu.“

Projekt Estetika udržitelné architektury připravila Galerie Jaroslava Fragnera ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR (v rámci programu Strategie AV 21), Fakultou umění a architektury TUL a galerií design factory Bratislava. Výstava potrvá do 22. září. Více informací na www.gjf.cz.

Průzkumy a dopady klimatické změny na krajinu nás nutí urychleně reagovat. Je třeba hledat nové přístupy a téma nelze zúžit jen na domy nízkoenergetické, pasivní či aktivní. Odborná veřejnost musí ve spolupráci s politiky najít konsensus v aplikaci klíčových strategií v rámci definice současných nároků na udržitelnou architekturu. Od letošního roku začíná i v ČR platit směrnice Evropské komise, podle níž bude třeba realizovat novostavby v režimu téměř nulové energetické spotřeby. Galerie Jaroslava Fragnera se tomuto tématu věnuje od roku 2008, kdy realizovala ve spolupráci s Petrem Kratochvílem projekt Zelená architektura.CZ / Green Architecture.CZ.

Město bez perspektivní ekonomické základny a bez vnitřní sociální soudržnosti stěží může být trvale udržitelné. Například Freiburská charta udržitelného urbanismu definuje 12 pravidel, mezi nimiž jsou jak zásady prostorového uspořádání (s důrazem na „město krátkých vzdáleností“ a primát veřejné dopravy), tak zásady demokratické veřejné správy, participace, rozvoje místní ekonomiky, vzdělávání, kvality veřejných prostorů apod. Podobné principy můžeme najít v základech urbanistických koncepcí nových vzorových čtvrtí Vídně (Seestad Aspern), Hamburku (výstavba v rámci IBA Hamburg) a dalších evropských měst,” vysvětluje jeden z kurátorů Petr Kratochvíl.

Z českých realizací můžeme zmínit Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání od Petra Hájka nebo novou budovu centrály ČSOB v Radlicích od Marka a Štěpána Chalupových. V třicítce zahraničních příkladů figuruje například Kulturní čtvrť Helsingor (BIG, AART Architects) nebo vídeňský ukázkový příklad Jezerního města Aspern (AllesWirdGut, Querkraft ad.).

Mezi českými příklady zastává významnou pozici Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT, v němž vede Laboratoř stavební tepelné techniky Jan Tywoniak, který k tématu výstavy dodává: „Vyspělejší řešení zpravidla vyžadují větší preciznost ve všech etapách přípravy a realizace stavby. Omezení obvykle akceptované nekvality může být interpretováno jako nezbytné zvýšení nákladů. To bývá nekorektně připisováno právě snaze dosáhnout pasivní standard, integrovat ve značné míře systémy pracující s obnovitelnými energiemi apod. zejména těmi, kteří se brání všemu novému.“

Architektonická koncepce výstavy je připravena ve spolupráci s Ateliérem Informované Architektury na Fakultě umění a architektury TUL s technologickou podporou CXI (Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, TUL), který na výstavě prezentuje akademický projekt Digitální dřevo. „Náš výzkum se zaměřuje na nové a alternativní možnosti využití jednoho z nejstarších stavebních materiálů,“ vysvětluje vedoucí ateliéru a proděkan fakulty architekt Saman Saffarian a dodává: „Spolu s mými studenty představíme potenciál dřeva v oblasti digitálního navrhování a parametrické optimalizace, který lze využít v architektuře a stavebním průmyslu.”

Ve dvorním traktu Betlémské kaple bude v rámci výstavy postaven přístřešek Pallet Bottle Cabin, který navrhla pro uprchlické tábory v Řecku česká umělkyně Veronika Richterová. Součástí bude rovněž instalace Veroniky Miškovičové (UMPRUM) věnovaná biomase mikrořas jako možnému zdroji obnovitelné energie.

Na několika obrazovkách budou představeny nejen některé prezentované realizace, ale rovněž ukázky z připravovaného dokumentu o udržitelnosti olympijské architektury (Haruna Honcoop), projekty studia Jindřicha Ráftla a Jana Tůmy R/FRM věnované propojování přírody, architektury a nových technologií nebo dokument o architektuře a umění na Islandu (Jiří Straka, Dan Merta).

V průběhu výstavy se uskuteční také doprovodný vzdělávací program pro děti, který hravou formou představí principy ekologického stavění a jeho přidanou hodnotu.

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury, Hlavní město Praha, Mč Praha 1, NČA, ČSOB, Velux, JRD, Karlin Group, Česká centra, Dopravní podnik hlavního města Prahy

Kurátoři: Petr Kratochvíl, Dan Merta

Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, 110 00 Praha 1 / Otevřeno úterý – neděle: 11 – 19 hodin.

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...