Obrazy Yvone Baalbaki mají vlastní příběhy. Kráčející ukazuje cestu, která člověka mění

Na první pohled jsou na plátně dvě postavy. Možná je ale jen jedna. Obraz Kráčející patří k dílům Yvone Baalbaki, která nechávají divákovi prostor pro vlastní příběh. Ten svůj přitom obraz ukrývá i pod několika vrstvami malby. Také s ním vstoupí Yvone 29. září do první virtuální vernisáže Galerie Nové Večerní Prahy.

Obraz měří 160 × 100 centimetrů, technika je olej na plátně, rok tvorby 2023. Tím by mohl jeho katalogový popis skončit.

Jenže u Kráčejícího by tím zmizelo to podstatné.

Dvě postavy se pohybují stejným směrem. Jedna je o krok vpředu, druhá zůstává vzadu. Mohou to být dva lidé. Mohou spolu část cesty sdílet. Ale také nemusí.

Yvone Baalbaki nechává otevřenou ještě jednu možnost: možná sledujeme jediného člověka v různých okamžicích jeho cesty. A cesta člověka mění.

Co zůstává pod další vrstvou

Zajímavé je, že stejný princip není pouze tématem obrazu. Je také součástí způsobu, jakým vznikal.

Yvone Kráčejícího opakovaně přemalovávala a přidávala nové vrstvy. Hledala pohyb a hloubku, předchozí malba však pod novou nezmizela. Zůstala součástí obrazu.

Je v tom paralela, kterou lze číst bez složitého výkladu. Také člověk během cesty nabírá další zkušenosti. Překrývají ty předchozí, ale úplně je nemažou.

V příběhu, který Kráčejícího doprovází v Galerii Nové Večerní Prahy, proto zaznívá jednoduchá věta: „Člověk, který přichází, už není úplně tím, který kdysi vyšel.“

Když obraz nemusí všechno vysvětlit

Takový způsob vyprávění je charakteristický i pro další díla Yvone Baalbaki. Obraz může mít vlastní příběh, ale nemusí divákovi diktovat, co v něm má vidět.

Sama Yvone uvádí: „Moje obrazy vznikaly různě. Některé začaly konkrétním okamžikem nebo prožitkem, jiné se objevily tak nějak samy a během malování si teprve vymyslely, čím vlastně jsou.

Nechci vám proto příliš napovídat, co v nich máte vidět. Obraz je podle mě zajímavější, když si může chvíli dělat, co chce. A divák také. Každý se díváme jinýma očima a každý si z obrazu můžeme odnést něco jiného. Něco svého. A někdy třeba vůbec nic. I to je možné.

U některých obrazů vám jejich příběh trochu poodhalím. U jiných vás nechám jen dívat se …“

I proto vznikají v GNVP Příběhy obrazů. Ne jako návody k jejich čtení, ale jako možnost poodhalit okolnosti, myšlenky a někdy i samotný proces jejich vzniku.

29. září se galerie otevře virtuální vernisáží

Galerie Nové Večerní Prahy představuje Yvone Baalbaki jako první autorku svého nového virtuálního prostoru. Její profil dnes spojuje více než tři desítky děl s příběhy, informacemi o tvorbě a možností vstoupit k jednotlivým obrazům blíže.

V úterý 29. září od 20:00 hodin se tento prostor stane dějištěm první virtuální vernisáže GNVP.

Nebude se snažit napodobovat klasickou vernisáž v kamenné galerii. V centru zůstanou Yvone, její obrazy a jejich příběhy. Návštěvník přitom nebude muset nikam spěchat. Galerií může projít vlastním tempem a zastavit se tam, kde ho některý obraz přiměje zůstat o chvíli déle.

Třeba to bude Kráčející. A třeba udělá další krok.

PF