Hackeři mohou udělat zločince z každého z nás

Silné heslo nepotřebuji, stejně nemám na počítači nic zajímavého – i takto přistupuje řada lidí k zabezpečení svých účtů nebo počítače. Ale přesto, že zrovna nemají na svém počítači uloženou databázi tajných bankovních kont politiků, mohou být jejich přístroje a účty hackerům užitečné. V nejhorším případě se dokonce uživatelé mohou sami stát spolupachateli a ani o tom nevědět. Říká to expert na kyberbezpečnost Karel Obluk. Podle něj pro kyberkriminálníky nejsou žádná data úplně bezcenná a dají se často dobře zneužít, i když si uživatel ani neumí představit jak. 

Hackeři, stejně jako běžní podvodníci, nejčastěji hledají skrz cizí počítače nejsnazší cestu k penězům. „Obvykle se snaží dostat přímo do online bankovnictví nebo hledají přístupy do účtů, které jsou propojené s platební kartou, a na nich nakupovat. Zajímá je vše, co lze zpeněžit. To může být fyzické, ale i virtuální zboží. V posledních letech se například čile obchoduje s postavami a účty z počítačových her,“ popisuje Karel Obluk, který dříve šéfoval společnosti AVG. Obvykle se do počítačů hackeři dostanou pomocí nějakého škodlivého kódu či aplikace, případně „nakažené“ webové stránky.

Ovšem i ti, kteří své finance nespravují online a raději nakupují v kamenných obchodech, mohou být pro kyberzločince užiteční. Stačí otevřít jeden nevinný soubor v e-mailu a počítač se může stát nástrojem kriminální činnosti. „Zpravidla uživatel nevědomky nainstaluje jednoduchý program, který se čas od času přihlásí na internet a řekne si o instrukce. Následně počítač začne buď rozesílat spam, nebo se zapojí do hromadného útoku na jiný počítač, tzv. DDoS útok. A majitel o tom vůbec neví,“ prozrazuje Obluk. Pravě před těmito hromadnými útoky, které mají za úkol vyřadit z provozu například webové stránky, nedávno varovala i antivirová společnost Kaspersky. V prvním čtvrtletí letoška podle nich počty těchto útoků narostly o 80%. „Jestliže má poskytovatel internetu podezření na rozesílání spamu, může přístup uživateli zablokovat. A pokud policisté vytrasují počítač jako původce útoku, mohou po jeho majiteli požadovat vysvětlení. V obou případech je to poměrně nepříjemné,“ dodává Obluk. Případů kyberkriminality navíc raketově přibývá, Policie ČR v roce 2019 evidovala více než 8400 případů. Oproti roku 2018 je to nárůst o 23%.

Zajímavá jsou pro hackery jakákoli data na počítači. Přestože pro ně nemusí mít žádnou hodnotu, počítají s tím, že pro uživatele ji mají. „Trikem majitele přesvědčí k instalaci libovolného vyděračského softwaru, který zašifruje přístup k datům na počítači a za odemčení požaduje výkupné. Někdo prostě data obětuje a disk přemaže, ovšem řada lidí se se svými fotkami dětí nebo jediným exemplářem diplomky rozloučit nechce a zaplatí,“dodává.Takové výkupné se může pohybovat v řádech desítek či stovek tisíc korun, u firemních systémů jde snadno do milionů.

Přestože mají hackeři nad běžným uživatelem zdánlivě navrch, podle Karla Obluka se lze proti jejich činnosti poměrně účinně bránit. „Základem jsou dobrá přístupová hesla k účtům a zabezpečení sítě, jež není snadné odhadnout. Vhodné jsou například určité fráze, které něco říkají pouze nám. Počítač by také měl chránit nějaký antivirový program, ten dokáže odhalit případný škodlivý software. Proti vyděračským softwarům je nejlepší si preventivně zálohovat data, abychom mohli případně zablokované části obnovit. A samozřejmě ideálně neklikat na neznámé přílohy e-mailů a soubory,“ uzavírá Karel Obluk.

 

O Karlu Oblukovi

You may also like...