Imunitu nezachrání vitaminy na poslední chvíli. Nejčastější mýty o nachlazení a doplňcích stravy

S první rýmou nebo škrábáním v krku často saháme po vitaminu C a dalších doplňcích stravy v naději, že nachlazení rychle zaženeme. Péče o imunitní systém však začíná mnohem dříve a vyšší dávky vitaminů automaticky neznamenají lepší ochranu. Důležitou roli hrají pestrá strava, kvalitní spánek, pravidelný pohyb a dlouhodobé zdravé návyky. Kolem vitaminů a podpory imunity přesto přetrvává řada mýtů, které mohou vést ke zbytečnému nebo nevhodnému užívání doplňků stravy.

Většina lidí tuší, že by měla víc spát, méně se stresovat a lépe jíst, často ale tyto věci nevnímá jako součást péče o imunitu. Dlouhodobě kratší spánek nebo chronický stres se navíc snadno stanou běžnou součástí života. „Největší paradox je, že lidé imunitu řeší až ve chvíli, kdy jim přestane fungovat. Čekají na první rýmu a pak sáhnou po vitaminu C. Jenže imunitní systém potřebuje každodenní péči,“ říká Mgr. Kateřina Provázková, která má na starosti vývoj doplňků stravy v Chromozoom.

Podobně opomíjenou součástí péče o imunitu jsou střeva, přestože právě zde se nachází velká část imunitních buněk organismu. Jejich fungování úzce souvisí se stavem střevního mikrobiomu, který ovlivňuje mimo jiné i složení jídelníčku. Strava s vysokým podílem zpracovaných potravin a nízkým obsahem vlákniny mu příliš neprospívá, zatímco více zeleniny, luštěnin nebo fermentovaných potravin je jednoduchý krok správným směrem.

Silná imunita není ta, která bojuje nejvíc

Jedním z rozšířených mýtů je představa, že silná imunita znamená co nejintenzivnější reakci. Ve skutečnosti je důležitá především rovnováha, protože přehnaná imunitní reakce způsobuje například alergie nebo autoimunitní onemocnění. Stejně tak neplatí, že vitamin C dokáže nachlazení vyléčit. „Pravidelný každodenní příjem může délku nachlazení mírně zkrátit, užívání vysokých dávek až po objevení prvních příznaků se ale podle dostupných studií spolehlivě nepotvrdilo,“ upozorňuje Provázková.

Mýtem je i to, že imunita je jednou provždy daná geneticky nebo že přírodní látka je automaticky bezpečná či účinná. Genetické předpoklady sice roli hrají, jejich projevy ale definuje také životní styl, strava a prostředí. Na podzim do hry navíc vstupuje několik faktorů, které mohou imunitní systém více zatěžovat. Kvůli kratším dnům a nedostatku slunečního záření se omezuje přirozená tvorba vitaminu D, který je důležitý ve fungování imunitního systému. Sliznicím dýchacích cest, jež představují první obrannou bariéru proti pronikání virů do těla, zároveň neprospívá suchý vzduch v přetopených místnostech. Pomáhá proto pravidelná hydratace a větrání.

Svou roli hraje také psychická zátěž. Méně denního světla, méně pohybu venku a více stresu se mohou promítat do celkové kondice organismu. Důležité je proto vnímat péči o imunitu jako součást celkového životního stylu, nikoli jen jako reakci na první příznaky nemoci. „Adaptogeny jako ashwagandha nebo rhodiola mohou v tomto období sloužit jako doplňková podpora. Nejde o zázračné řešení, ale o jednu z možností, jak organismu pomoci lépe zvládat zvýšenou zátěž,“ popisuje Provázková. „Adaptogeny je navíc potřeba dát do celkového kontextu zdraví organismu – pokud berete pravidelně léky, konzultujte jejich užívání vždy se svým ošetřujícím lékařem. Adaptogeny nejsou vhodné pro děti, těhotné a kojící ženy,“ dodává.

Nárazové užívání se s účelem doplňků míjí

Právě nárazové užívání je podle Provázkové jednou z častých chyb. Doplněk stravy není lék a jeho smyslem bývá především dlouhodobě doplňovat látky, kterých člověk nemá dostatek. Důležitý je proto nejen výběr konkrétní živiny, ale také její dávkování. Například zinek může při nárazových vysokých dávkách (25 mg a více) způsobovat zažívací potíže a při dlouhodobě nadměrném příjmu narušovat rovnováhu dalších minerálů.

Záleží také na kombinacích jednotlivých látek. Některé se mohou vhodně doplňovat, jiné si při vyšších dávkách naopak konkurují ve vstřebávání. O kvalitě produktu přitom sama o sobě nic nevypovídá jeho cena. „Drahý produkt nezaručuje kvalitu stejně jako levný automaticky neznamená špatné složení. Nejspolehlivější je podívat se na etiketu: jakou formu látky výrobek obsahuje, v jakém množství a s čím je kombinována. Příkladem může být kombinace vitaminů D3 a K2, které se podílejí na správném využívání vápníku v organismu a přispívají k udržení zdravých kostí,“ říká Provázková.

V podzimním období lze podle odbornice věnovat pozornost zejména vitaminu D, vitaminu C, zinku nebo omega-3 mastným kyselinám. Konkrétní množství ale závisí na celkovém jídelníčku, zdravotním stavu a případném nedostatku dané látky. U některých doplňků hraje roli také způsob užívání nebo jejich forma. Stále častěji se proto objevují například lipozomální varianty, jejichž cílem je zlepšit biologickou dostupnost a snášenlivost u citlivých jedinců.

Na promyšleném složení a vzájemném působení jednotlivých složek staví i dvojice doplňků Chromozoom. LIPOSOMAL VITAMIN C+ obsahuje vitamin C v lipozomální formě doplněný o vitamin E, extrakt z rakytníku a citrusové bioflavonoidy. ANTIOXIDANT MINERALS kombinuje zinek, měď a selen s extrakty z kozince blanitého a kurkumy. „U doplňků je pro nás důležité nejen to, co obsahují, ale také v jaké formě a kombinaci. Zinek je například zastoupen jako bisglycinát a doplněn o měď, protože jejich dlouhodobý příjem je potřeba vnímat ve vzájemné souvislosti,“ uzavírá Kateřina Provázková.

You may also like...