Inflace v ČR zůstává pod cílem ČNB, ta přesto své úrokové sazby snižovat nebude

Červencová inflace podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu zrychlila z červnových 1,5 na 1,7 procenta. Výsledek přesně odpovídá mediánu odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg, přičemž jejich prognózy se pohybovaly od 1,6 do 2,0 procenta. Pro analytiky, ani finanční trh tedy nejde o překvapení. V meziměsíčním vyjádření ceny vzrostly o poměrně výrazných 0,6 procenta. Celková meziroční inflace nicméně zůstává pod dvouprocentním cílem České národní banky a z pohledu běžného spotřebitele jde nadále o příznivý údaj. Zrychlení o dvě desetiny procentního bodu nelze vykládat jako návrat inflační vlny. Inflace v ČR by i v červenci měla zůstat jednou z nejnižších v EU.

Pod povrchem souhrnného čísla je však cenový vývoj výrazně rozpolcený. Zboží bylo v červenci meziročně levnější o 0,2 procenta, zatímco služby zdražily o 4,7 procenta, tedy ještě citelněji než v červnu. Právě přetrvávající růst cen služeb je největším inflačním rizikem. Odráží svižný růst mezd, napjatý trh práce i obnovenou spotřebitelskou poptávku. Meziměsíčně služby zdražily dokonce o 1,6 procenta, byť část tohoto zvýšení je sezónní a souvisí s letními výdaji domácností.

Naopak potraviny a nealkoholické nápoje dál působí výrazně protiinflačně. Meziročně zlevnily o 3,1 procenta a meziměsíčně o 0,4 procenta. Ještě výrazněji meziměsíčně klesaly ceny nezpracovaných potravin, a to o 1,6 procenta. Energie včetně pohonných hmot byly meziročně levnější o 0,3 procenta, proti červnu však zdražily o 1,1 procenta, částečně kvůli ukončení regulace cen pohonných hmot a ukončení platnosti snížené spotřební daně z motorové nafty, k nimž v druhé půli července došlo. To ukazuje, že mimořádně nízkou celkovou inflaci nyní drží hlavně levnější potraviny, energie a zboží, zatímco domácí cenové tlaky ve službách zůstávají poměrně silné. Pro domácnosti je dobrou zprávou zejména zlevňování potravin, protože na ně vydávají větší díl rozpočtu především nízkopříjmové rodiny.

Varovněji proto působí ukazatele očištěné o nejkolísavější položky. Inflace bez energií, potravin, alkoholu a tabáku dosáhla 3,2 procenta a meziměsíčně 0,9 procenta. Takto vysoké tempo jádrového cenového růstu neposkytuje České národní bance prostor k rychlému uvolňování měnové politiky. Současně však dnešní údaj sám o sobě není dostatečným důvodem k dalšímu zvýšení úrokových sazeb po červnovém posunu základní sazby na 3,75 procenta.

Na srpnovém jednání bankovní rady je proto nejpravděpodobnější ponechání sazeb beze změny. Pro stabilitu hovoří celková inflace pod cílem, levnější zboží a pokles cen potravin. Proinflačním faktorem je růst cen služeb a jádrová inflace nad třemi procenty. Bankovní rada tak nejspíše bude vyčkávat, i s ohledem na další geopolitický vývoj, zejména stran války s Íránem. Návrat ke snižování sazeb se každopádně vzdaluje.

Konečná data k inflaci, která ČSÚ zveřejní 11. srpna, mohou dílčí strukturu ještě upravit, základní obraz nízké celkové, avšak zvýšené jádrové inflace, zejména inflace v oblasti služeb, se však nezmění.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank