Jak vysoká je daňová progrese v Čechách

Naprostá většina zdanitelných příjmů v Česku podléhá 15% sazbě daně, pouze velmi nadprůměrné příjmy podléhají 23% sazbě daně z příjmu. Daňová progrese je tedy v Česku relativně malá, rozhodně významně nižší než v minulosti, kdy byly zavedeny čtyři daňové sazby.

Daň z příjmu se vypočítává na roční bázi, přičemž od roční daně se odečtou zaplacené daňové zálohy během roku. Až v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání lze totiž uplatnit daňové odpočty a některé daňové slevy, které nelze čerpat v průběhu roku. Vzhledem k existenci daňových slev, daňového zvýhodnění na děti a daňových odpočtů je tedy částka daně z příjmu v procentech mnohdy znatelně nižší, než je daňová sazba. „Daňové slevy snižují přímo vypočtenou daň z příjmu a daňové odpočty snižují daňový základ, každý daňový poplatník má nárok na slevu na poplatníka, která činí 30 840 Kč za rok,“ vysvětluje Gabriela Ivanco daňová poradkyně společnosti Mazars.

Daňový rozptyl je malý

Zaměstnanec s cca průměrnou mzdou 40 000 Kč, který čerpá pouze měsíční daňovou slevu na poplatníka v částce 2 570 Kč, zaplatí na dani z příjmu 3 430 Kč, což je 8,6 % a zaměstnanec s nadprůměrnou mzdou 60 000 Kč zaplatí na dani z příjmu 6 430 Kč, což je 10,7 % a zaměstnanec s nadprůměrnou mzdou 90 000 Kč zaplatí na dani 12,1 %. „Zatímco zaměstnanec s hrubou mzdou 90 000 Kč tedy má příjem vyšší 2,3krát než zaměstnanec s průměrnou mzdou, tak v procentech zaplatí na dani z příjmu jen o 3,5 % více, daňová progrese v Česku je tedy nízká“ vypočítává Gabriela Ivanco.

Které příjmy podléhají vyšší 23% sazbě daně?

Za celý rok 2023 se odvádí vyšší 23% sazba daně z příjmů ze zdanitelných příjmů nad 1 935 552 Kč, i většina lidí s nadprůměrnými příjmy tedy zdaňuje celý svůj roční příjem pouze 15% sazbou daně. Při výpočtu měsíční čisté mzdy se odvádí vyšší 23% daň z příjmu z hrubé mzdy nad 161 296 Kč. „Na druhou stranu z příjmů podléhajících vyšší daňové sazbě se neodvádí sociální pojištění, protože pro výpočet sociálního pojištění je stanoven strop ve stejné výši,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

V minulosti byly čtyři daňové sazby

Ve většině vyspělých zemí světa je zavedeno více daňových sazeb, což s sebou přináší vyšší progresivní zdanění.  I v Česku tomu tak v minulosti bylo, např. v roce 2007 byly čtyři daňové sazby – 12 %, 19 %, 25 % a 32 %. Nejvyšší daňové sazbě přitom podléhaly roční zdanitelné příjmy nad 331 200 Kč. „Současně však bylo v roce 2007 zavedeno společné zdanění manželů, což finančně pomáhalo manželům s rozdílně vysokými příjmy,“ doplňuje Gabriela Ivanco.