Když obrazy začnou znít. Jaroslav Valečka a Jaroslav Svěcený spojili malbu s hudbou

Tvorba Jaroslava Valečky patří k nejvýraznějším fenoménům současné české figurativní malby. Jeho obrazy inspirované krajinou severních Čech, vzpomínkami a příběhy Sudet nyní získávají nový rozměr v projektu „Jarda Jardovi“, který propojuje malbu s hudebním světem Jaroslava Svěceného.

Kdo zná obrazy Jaroslava Valečky, ví, že nejde o realistický záznam krajiny. Lužické hory, Česká Kamenice nebo krajina bývalých Sudet se v jeho tvorbě proměňují v prostor vzpomínek, symbolů a emocí. Místa poznamenaná historií zde fungují jako kulisy příběhů, které zůstávají záměrně nedořečené. „Přitahují mě příběhy s tajemstvím, které dávají divákovi prostor dosadit si vlastní zkušenost,“ vysvětluje Valečka.

Významnou roli v jeho tvorbě hraje právě sever Čech. „Kolegové si ze mě někdy dělají legraci, že kdyby nebylo Sudet, neměl bych co malovat. A mají vlastně pravdu,“ říká s nadsázkou. Valečku formovala krajina plná kontrastů. Na jedné straně romantická krása čedičových kopců, pískovcových roklí a lesů, na straně druhé stopy historických zlomů, opuštěných domů a zaniklých příběhů. Právě tento střet krásy a zmaru se stal jedním z určujících motivů jeho tvorby.

Nový projekt s Jaroslavem Svěceným přináší jeho obrazům další vrstvu. „Hudba obraz zásadně promění. Zvýrazní atmosféru a nutí diváka soustředit se jinak, intenzivněji. Hodně záleží na výběru skladby, ale obecně platí, že spojení hudby a výtvarného umění funguje silněji.“ říká Valečka.

Svěcený pak celý koncept popisuje velmi obrazně: „Obraz je pro mě jako diamant zasazený do náhrdelníku. Tím náhrdelníkem je samotný prostor galerie.“ A dodává: „Vzniká dialog. Projekt Jarda Jardovi chceme dál rozvíjet i v koncertních sálech nebo sakrálních prostorách. Koncert v obrazech, obrazy v hudbě. Máme připravený scénář – a bude to silný zážitek. Pro diváky i pro nás dva.„

Celé dílo tak není pouze setkáním malíře a hudebníka. Je především hledáním prostoru, kde se mohou potkat vzpomínky, emoce, barvy a tóny. A kde obraz nekončí na plátně, ale pokračuje dál v představivosti každého diváka.