Lékařské domy se vracejí do nových čtvrtí. Zdravotní péče má být blíž bydlení

Nové rezidenční čtvrti stále častěji počítají se zdravotní péčí přímo v místě. Lékařské domy sdružují praktiky i specialisty a doplňují obchody, služby nebo bydlení pro seniory. Cílem je zkrátit cesty za běžnou péčí a nabídnout obyvatelům větší komfort v každodenním životě.

S tím, jak populace stárne, je navíc blízkost lékaře čím dál důležitější.

Moderní lékařský dům není totéž co historická poliklinika. Stejně jako poliklinika sdružuje na jednom místě ordinace praktických lékařů a specialistů. Jeho součástí většinou bývá také lékárna, odběrové místo, fyzioterapie nebo rehabilitace, někdy i vybrané sociální služby. Nejde však o obrovskou budovu sloužící celému obvodu, ale spíše o menší centrum určené pro danou lokalitu. Ve stejném areálu zpravidla bývají i byty, obchody či bydlení pro seniory.

Zdravotní péče se tak stává přirozenou součástí čtvrti, podobně jako školka, obchod s potravinami nebo kavárna. Pro developera to znamená přemýšlet nejen o tom, kolik bytů se na pozemek vejde, ale také o tom, co budou jejich obyvatelé v okolí potřebovat. „Když připravujete čtvrť pro několik set lidí, dřív nebo později narazíte na otázku, kam z ní budou chodit k lékaři. Dlouho platilo, že to není starost developera. Dnes už víme, že právě vybavenost v lokalitě rozhoduje o tom, jestli vznikne fungující čtvrť, nebo jen soubor domů,“ říká Pavel Kříž z developerské skupiny LH HOME.

Tento přístup má zejména ve střední Evropě dlouhou tradici. V regionu, kde je síť poliklinik a zdravotních středisek historicky propojena s mapou sídlišť a menších měst, jsou lidé zvyklí, že praktika, zubaře i lékárnu mají většinou v docházkové vzdálenosti. Tato struktura se od roku 1989 postupně rozvolňuje: ordinace často fungují jako soukromé subjekty a hledají si vhodné prostory, což pro pacienty sice znamená větší výběr, ale také více cest mimo vlastní lokalitu. Moderní lékařské domy na tuto tradici navazují v menším měřítku.

Návrat oblíbeného trendu

Obnovený zájem o lékařské domy souvisí s několika socioekonomickými změnami, především se stárnutím populace. Lidé ve věku 65 a více let dnes tvoří v Česku zhruba pětinu obyvatel a podle projekce Českého statistického úřadu by jejich podíl mohl kolem roku 2050 dosáhnout přibližně 30 procent. Přibývá tak lidí, kteří k lékaři chodí pravidelně, a dostupnost ordinace je pro ně o to důležitější. Zároveň se proměňuje způsob poskytování zdravotní péče. Řadu výkonů, které dříve vyžadovaly hospitalizaci, lze dnes provést ambulantně a větší důraz se klade na primární péči a prevenci.

Proměnilo se také naše uvažování o městě a jeho uspořádání. Koncept města krátkých vzdáleností se již uplatňuje v praxi a stále častěji se promítá do zadání developerských projektů. Zdravotní péče je přitom jeho nedílnou součástí. Pro rodinu s malými dětmi znamená blízkost ordinace úsporu času, pro seniora bez auta může být rozdíl mezi ordinací deset minut pěšky a ordinací na druhém konci města otázkou samostatnosti. „U bytu se lidé ptají na dispozici, orientaci a cenu. Jejich spokojenost za deset nebo dvacet let ale často ovlivní hlavně to, jak daleko mají školu, obchod nebo ordinaci. Zvlášť pokud chtějí v bytě zůstat i ve vyšším věku,“ doplňuje Kříž.

Propojení bydlení, zdravotních služeb a péče o seniory je širším evropským trendem. Rakousko buduje primární zdravotnické jednotky, kde spolupracují praktičtí lékaři, sestry a další zdravotnické profese; v roce 2025 jich fungovalo kolem stovky a do roku 2030 má jejich počet vzrůst na trojnásobek. Francie rozvíjí síť několika tisíc víceoborových domů zdraví. V Německu se za dvě desetiletí počet center sdružujících více ordinací rozrostl na více než pět tisíc a v nových čtvrtích se s nimi často počítá už od začátku. Nizozemsko je dlouhodobě začleňuje do nové výstavby, často společně s bydlením pro seniory. Společným principem je dostupnost základní péče blízko obyvatel a její plánování současně s bydlením.

Samotná výstavba je ale jen první krok. Lékařský dům potřebuje provozovatele a lékaře ochotné do lokality přijít, což vyžaduje včasnou domluvu developera s městem, poskytovateli péče i pojišťovnami. Už při projektování je třeba počítat se zázemím pro zdravotnický provoz, bezbariérovým přístupem, dostatečným parkováním a možností postupně měnit zastoupení jednotlivých odborností. Dodatečná přestavba běžné komerční jednotky na ordinace bývá výrazně dražší a někdy není možná vůbec.

Jak to vypadá v praxi

Konkrétním příkladem z České republiky je projekt Residence Růžák v Karlových Varech od LH HOME. Vzniká ve čtyřech etapách v klidné části města s dobrou dostupností do centra a nabídne přibližně 220 bytů. Dvě budovy jsou dokončené a obydlené, další jsou ve výstavbě a poslední etapa má být hotová v roce 2028. Vedle bytů se zde počítá také s občanskou vybaveností, včetně prodejny potravin, dalších obchodů, lékařského domu a senior house, tedy bydlení uzpůsobeného potřebám starších obyvatel.

Tato kombinace není náhodná: lékařský dům dává největší smysl tam, kde v docházkové vzdálenosti žije dost lidí, kteří ho budou pravidelně využívat. Pro bydlení pro seniory je zase důležitá blízkost zdravotních služeb. Obě funkce se tak doplňují a zároveň zlepšují vybavenost lokality i pro ty, kdo v areálu nebydlí. „U Růžáku od začátku pracujeme s tím, že vedle bytů musí vzniknout i obchody a služby, a zdravotní péče mezi ně patří. Lékařský dům a senior house dávají smysl právě proto, že na jednom místě žijí lidé různého věku a jejich potřeby se v čase mění,“ podotýká Pavel Kříž.

Pro město má taková vybavenost ještě další přínos. Ordinace, lékárna nebo rehabilitace v docházkové vzdálenosti mohou omezit cesty autem přes město, a tím i zátěž pro dopravu a parkování. Zdravotní péče v lokalitě tak slouží nejen obyvatelům konkrétního domu, ale i širšímu okolí. Lékařské domy samozřejmě nevyřeší nedostatek lékařů ani nenahradí nemocniční péči. Mohou ale přiblížit ordinace lidem, a právě k tomu může přispět i developer. Zdravotní péče se tak může stát přirozenou součástí čtvrti, ve které lidé bydlí, nakupují a tráví běžný den.