Nakladatelství Vyšehrad představuje šestidílnou řadu svazků Dějiny světa

Šestidílná řada Dějin světa, vydaná v letech 2009–2010 prestižním německým nakladatelstvím WBG, přináší nový pohled na celek světových dějin od jejich nám známých počátků až po současnou éru globalizovaného světa. Početný kolektiv autorů zahrnuje přední odborníky na daná období a kulturní okruhy. Jednotlivé oblasti, epochy a kultury nestojí izolovaně vedle sebe, ale jsou propojeny sítí vzájemných vztahů a nahlíženy důsledně perspektivou celku. Svazky jsou doplněny mapami, tabulkami a ilustracemi.

Odborný lektor všech svazků: Prof. PhDr. Luboš Kropáček, Sc.: Postupující globalizace propojuje dnes již téměř všechno lidské dění. Vnímáme její slibné i tísnivé stránky a napadá nás také řada otázek. Předkládané Dějiny světa odpovídají fundovaně na ty, které hledají orientaci a pochopení zkoumáním prehistorie a historie lidstva, jeho geneze a vývoje jeho kultur. Při četbě šestisvazkových Dějin, zpracovaných na špičkové úrovni dnešní vědy, nám přijde nejspíše na mysl i globální odpovědnost, kterou máme my lidé vůči sobě navzájem i společně vůči světu.“

První díl zpracovává nej­starší dějiny v širokém geografickém záběru od Afriky přes Evropu a Asii až po Ameriku. Úvodní kapitoly sledují fyzický a mentální vývoj rodu Homo sapiens v době kamenné a rozšíření člověka  po všech konti­nentech před dobou ledovou. Seznamuje se vznikem prvních velkých sídlišť počátkem neolitu, základem prvních vyspělých civilizací. V centru pozornosti jsou nejen nejznámější civi­lizace starověku, obývající Egypt, Mezopotámii, Arabský poloostrov, povodí Indu, Malou Asii či Středomoří –, ale i nejstarší kultury Afriky, Číny, starověké Ameriky a odlehlé oblasti na okraji obydleného světa, v Arktidě.

Druhý svazek šestidílné řady Dějin světa se soustřeďuje na dvě nejdůležitější oblasti vývoje ve starověku – Středomoří a Blízký východ, a čínskou civilizaci Dálného východu. Tato dvě centra světových dějin se vyvíjela do velké míry nezávisle, a jejich vliv zasáhl rozsáhlé
sousedící oblasti Asie, Afriky a Evropy.

 

 

 

 

Třetí díl šestisvazkové edice Dějiny světa přináší na přibližně 500 stranách nejnovější poznatky k danému období, jímž je nyní doba zhruba od nástupu islámu po velké zámořské objevy. Uspořádání kapitol má opět v komplexní perspektivě ukázat souvislost historických událostí, socioekonomického vývoje a kulturních výdobytků v rámci celého světa. Svazek se ve třech velkých oddílech věnuje tématům „různorodosti světa“, „uspořádání světa“ a „výkladu světa“. První část načrtává náboženskou a politickou mapu zkoumaného období, druhá se věnuje mocenské expanzi islámu, křížovým tažením i dění na indickém subkontinentě a ve střední a východní Asii. Konečně třetí část se podrobně zabývá náboženskými systémy – kulturou středověkého křesťanství, islámským myšlením či náboženskými
proudy v Číně a Indii.

Čtvrtý svazek šestidílných Dějin světa nás opět přivádí trochu blíž současnosti. Nejen časově, ale především díky lepšímu porozumění základům naší doby samotné. První část knihy věnovaná „demografii, technice a hospodářství“ se soustředí na rozvoj dálkového obchodu, k němuž docházelo od 12. století. V jeho pozadí stály nové teoretické poznatky i pozoruhodné výdobytky techniky, jaké nacházíme například v oblasti navigace. Objevitelské cesty do vzdálených koutů země přispívaly k rozšíření stávajícího vědění. V tomto rámci dochází ke střetu křesťanské misie s jinými náboženstvími, jež bude mít osudové důsledky pro nově nalezený „Nový svět“.

Pátý  svazek  šestidílné  edice  Dějin  světa  se zaobírá  dějinnými  procesy, jež  vedly  ke zrodu  moderny  s jejími  pro nás důvěrně známými  rysy. Autoři  se  nejprve  podrobně zabývají  demografickými  proměnami  v novověku  a postupnou industrializací,  jež vedla  k naprosté  restrukturalizaci společnosti.  Jestliže  v 16.  a 17.  století  došlo k novému etablování rozvíjejících se  věd,  pak období  osvícenství  je  již  přímo  ve znamení vědecké  revoluce.  V politické  oblasti  dochází ke vzniku  a vývoji  státu,  budovaného  na základě  ústavy.  Objevují  se  nové  světodějinné  koncepce,  mezi  nimiž největšího  vlivu  dosáhnou  myšlenky  Hegelovy;  ty se  v Marxově  přepracování  posléze  stanou  kolébkou  revolucí,  jež zasáhnou  svět.

Závěrečný  svazek  šestidílné  edice  Dějin  světa,  v  originále  vydávané prestižním  německým  nakladatelstvím  WBG  v Darmstadtu,  se  věnuje dvacátému  století –  století  razantních  proměn.  Již  na jeho  počátku dosahoval  obchod  a průmyslová  produkce  bezmála  dnešní  globální  šíře. Dvojice  světových  válek  měla  sice  negativní  dopad  na celou  širokou oblast  lidského  života  a společnosti,  nicméně  právě  v jejich  průběhu dosáhl  technicko-průmyslový pokrok  svého  vrcholu.  Politické  změny vedly  k novému  uspořádání  společnosti  i mezinárodních vztahů,  jehož vliv  je  patrný  dodnes.  Konec  20.  století  se  vyznačuje  dramatickým zrychlením  toku  informací,  jakož  i toků  finančních,  zároveň  se  však vynořuje  vědomí  odpovědnosti  vůči  přírodě  a životnímu  prostředí. Svazek  se  věnuje  rovněž  fenoménu  masové  kultury  a je  završen obsáhlým výhledem  do 21.  století.

Více informací na www.ivysehrad.cz/dejiny-sveta

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...