Národní divadlo představilo 144. sezonu. Nové premiéry propojí velké příběhy i současná témata
Národní divadlo vstupuje v sezoně 2026/2027 do svého 144. ročníku s programem, který odráží proměnlivý a někdy i bolestivý svět kolem nás, ale zůstává pevně zakotvený v lidskosti, hravosti a silných příbězích. Opera, činohra, balet i Laterna magika přivedou na pražské scény výrazné osobnosti a nabídnou klasická díla v nových interpretacích i tituly, které rezonují současnými tématy.
Sezona jako pozvání k setkávání
Úvodní slovo k sezoně vystihuje společné naladění všech souborů: divadlo má být místem setkávání s křehkostí i provokací, s krásou i otázkami, které si společnost klade. Dramaturgie počítá s návraty velkých titulů, ale i s premiérami, jež připomínají, že umění má sílu komentovat dobu a současně ji kultivovat.
Opera a Státní opera
Opera Národního divadla a Státní opery přinášejí sezónu, kterou umělecký ředitel Per Boye Hansen charakterizuje jako přitažlivost „znepokojivého, neznámého a tísnivého“ – tedy linií, v níž se potkává hrůza i potěšení, posedlost i morální překročení hranic.
Sezona se otevře žánrově přesahujícím projektem, broadwayským muzikálem Sweeney Todd: Ďábelský lazebník z Fleet Street Stephena Sondheima ve Státní opeře. V titulní roli se představí Adam Plachetka, alternují Jiří Hájek a Aleš Jenis, režii má Martin Čičvák.
Mezi operními premiérami zaujme Debussyho Pelléas a Mélisanda v režii Christofa Loye a hudebním nastudování Patricka Fournilliera. Po více než půl století se na pražský repertoár vrací Stravinského Život prostopášníka, který bude hudebně nastudován Robertem Jindrou, v režii Mélanie Huber. Českou tradici připomene Smetanova Čertova stěna v režii Ondřeje Havelky s hudebním nastudováním Tomáše Braunera.
„Divadlo a opera byly odjakživa přitahovány radostí a fascinací znepokojivým, neznámým a tísnivým,“ říká Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery. „Přitažlivost toho, co je nepohodlné či dokonce děsivé, tvoří sjednocující linii premiér nadcházející sezóny. Tato díla zkoumají lidskou touhu, morální překročení hranic, posedlost i temné síly, které formují naše životy – někdy groteskně, jindy tragicky a často podivně svůdně. Hrůza a potěšení zde kráčejí ruku v ruce a zvou diváky k setkání s emocemi, které si opera vždy troufala odhalovat.“
Závěr sezony nabídne Straussovu Salome v režii Calixta Bieita, rovněž pod taktovkou Roberta Jindry. Dramaturgická linie navazuje i na Musica non grata – připomene pronásledované autory Alexandra Zemlinského, Arnolda Schönberga a Gustava Mahlera. V únoru 2027 se na jeviště Státní opery vrátí Zemlinského Trpaslík v nové inscenaci Ersana Mondtaga.
Činohra
Činohra se v sezoně 2026/2027 soustředí na téma moci a bezmoci a na potřebu svět měnit i ovládat. Umělečtí ředitelé Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR) propojují dramaturgii linií, která se dotýká „horečky, běsů, uragánu, moci i tvrdohlavosti“ – tedy slov, jež podle nich odrážejí současnou rozbouřenou společnost.
„Už jejich názvy či části názvů – horečka, běsi, uragán, moc, tvrdohlavost… – evokují, že opět reagujeme dramaturgickým plánem na současnou rozbouřenou společnost,“ přibližují Martin kukučka a Lukáš Trpišovský, co spojuje tituly následující sezony, a pokračují: „Ve všech našich plánovaných inscenacích lze vysledovat jednotící téma moci a bezmoci, tvrdohlavého kormidlování bouřlivou současností, potřebu změnit svět a odevzdat sebe sama vyšší ideji, ale i nutkání vládnout a ovládat. Je to moc prezentovaná v její negativní i pozitivní podobě, veškerá příslovečná moc bezmocných i bezmoc mocných.“
Ve Stavovském divadle se objeví Tulipánová horečka v režii Tomáše Loužného, současná adaptace klasické holandské komedie, která otevře i téma finančních bublin a touhy po rychlém zbohatnutí. Michal Dočekal připraví dramatizaci Dostojevského Běsů, Sofoklovu Antigonu uvede Jan Frič v novém přebásnění Matyáše Havrdy a Petra Borkovce. Adaptaci románu australského nobelisty Patricka Whita Oko uragánu nastuduje Jan Nebeský.
V koprodukci se Slovenským národním divadlem vzniká projekt Tvrdohlavost/ť a v Pražské křižovatce bude uvedena inscenace Moc bezmocných na motivy Havlova eseje v režii Adély Laštovkové Stodolové.
Balet
Balet Národního divadla se vrací k velkým příběhovým titulům. Do repertoáru se vrátí Oněgin, zazní i L’Histoire de Manon a diváci se dočkají očekávané Giselle, jejíž choreografie a režie se ujme umělecký ředitel Baletu ND Filip Barankiewicz. Premiéra je plánována na 3. června 2027 ve Státní opeře.
Mimořádnou událostí bude česká premiéra díla Jiřího Kyliána One of a Kind, které se v Národním divadle uskuteční 25. února 2027 u příležitosti jeho 80. narozenin. V sezoně se objeví také večer Avant-Garde s choreografiemi Roberta Bondary, Jiřího Kyliána a Marca Goeckeho, nebo inscenace Who Cares? v duchu neoklasiky George Balanchina. Důležitým titulem zůstává i Kafka: Proces a pro nejmladší diváky baletní pohádka Slunečník, Měsíčník a Větrník.
„Balet je umění, které se neustále proměňuje, aniž by ztrácelo paměť. Je to jazyk těla zakořeněný v tradici, ale zároveň otevřený současnému myšlení, citlivý k proměnám světa i lidské zkušenosti. dramaturgická linka repertoáru Baletu národního divadla pro sezonu 2026/2027 vyrůstá právě z tohoto napětí mezi kontinuitou a hledáním nových významů. Záměrem není vytvářet kontrasty za každou cenu, ale vést dialog: mezi klasickým a moderním, mezi vyprávěním a abstrakcí, mezi minulostí, která nás formovala, a přítomností, která přináší nová témata. Věřím, že balet může oslovit diváky různých generací právě tehdy, zůstane-li pravdivý ke své podstatě a zároveň citlivý k době, v níž vzniká,“ vysvětluje umělecký ředitel Baletu ND Filip Barankiewicz.
Laterna magika a rekonstrukce Nové scény
Laterna magika pokračuje i v další sezoně mimo Novou scénu, která prochází generální rekonstrukcí. Ta začne do konce aktuální sezony a potrvá dva roky. Rekonstrukci realizuje Metrostav DIZ, OHLA ŽS a TRIGEMA, vítězná cena činí 1 806 978 934 Kč bez DPH. Vnější vzhled budovy zůstane zachován, stejně jako architektonicky hodnotné prvky v interiéru včetně serpentinu, točitého schodiště a světelného objektu Pavla Hlavy a Jaroslava Štursy, i „televizní“ plášť ze čtyř tisíc skleněných prvků Stanislava Libenského. Po rekonstrukci nabídne Nová scéna multifunkční sál s variabilním uspořádáním až pro 500 diváků i moderní technologické zázemí a proměnnou akustiku.
Laterna chystá dvě výrazné premiéry. Perpetuum Havel v režii Petra Boháče vychází z dosud profesionálně neinscenovaného Havlova textu a připomene 90 let od jeho narození. Světová premiéra proběhne 10. července 2026 v rámci off-programu festivalu v Avignonu, české premiéry se uskuteční 10. a 11. září 2026 v Paláci Akropolis. Druhou premiérou bude Smrt v Benátkách v režii Jakuba Čermáka, premiéry jsou plánovány na 8. a 9. dubna 2027 ve Stavovském divadle.
Národní divadlo v číslech
Rok 2025 přinesl Národnímu divadlu 875 vlastních představení a koncertů, z toho balet 115, činohra 301, opera 317 a Laterna magika 142, a dále 34 představení na zájezdech. Na vlastních scénách dosáhla průměrná návštěvnost 85,5 %. Celkové výnosy za hlavní i vedlejší činnost činily 1 658 264 tisíc korun, vlastní výnosy 592 409 tisíc korun. Procento soběstačnosti dosáhlo 35,72 %.
Předplatné a prodej
Pro sezonu 2026/2027 nabízí Národní divadlo 28 skupin celosezonnního předplatného v šesti kategoriích. Průměrné cenové zvýhodnění činí zhruba 20 %, u rodinných skupin 30 % a u seniorských až 50 %. Předplatné se bude prodávat ve vlnách: pro současné abonenty od 2. března, pro majitele Vánočního předplatného a členy Klubu věrného diváka od 16. března, pro nové zájemce od 30. března. Současně s prodejem jednotlivých termínů bude předplatné dostupné od 1. června do vyprodání.
Foto: archív ND
