Němci si razantně zlevní elektřinu i pohonné hmoty, na úkor svého státního rozpočtu

Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dnes v noci dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.

Německo sníží daň z elektřiny ze současných 2,05 eurocentu za kilowatthodinu na evropské minimum 0,1 eurocentu. To představuje snížení sazby o více než 95 procent. Při úplném promítnutí úlevy do konečné ceny ušetří běžná německá rodina se spotřebou 4000 kilowatthodin ročně zhruba 93 eur, tedy přibližně 2300 korun. Pro podniky ale může jít o mnohem vyšší částky.

Například firma, která dosud platila plnou sazbu daně a ročně spotřebuje deset gigawatthodin elektřiny, ušetří bezmála 200 tisíc eur, tedy téměř pět milionů korun. Podnik se spotřebou stonásobnou proti jednomu gigawatthodinovému odběrateli může ušetřit až přibližně 48 milionů korun. Německý průmysl už ovšem využívá různé daňové výjimky, takže skutečná dodatečná úspora řady energeticky náročných firem bude podstatně nižší.

Celkově německý stát přijde kvůli snížení daně přibližně o 5,4 miliardy eur ročně, tedy asi 132 miliard korun. To odpovídá přibližně 0,1 procenta německého HDP. Berlín chce pro rok 2027 výpadek pokrýt očekávanými prostředky z financování podpory obnovitelných zdrojů. Jejich skutečná dostupnost však závisí mimo jiné na vývoji energetických trhů. Pokud peníze nebudou stačit, bude vláda muset hledat úspory či jiné zdroje. Dodatečné zadlužení tedy představuje jedno z rozpočtových rizik.

Druhou novinkou je cenový strop na benzin a naftu, prozatím plánovaný na první tři měsíce roku 2027. Svým mechanismem je podobný tomu, který uplatňuje Česko. Německo reaguje na ropnou krizi související s vývojem kolem Hormuzského průlivu. Konkrétní maximální ceny zatím stanoveny nejsou. Nelze tedy tvrdit, o kolik pohonné hmoty skutečně zlevní. Navíc koncem letoška skončí dosavadní dočasné snížení daně z pohonných hmot. Samotný cenový strop proto ještě nezaručuje, že němečtí motoristé budou v lednu tankovat levněji než dnes.

Pro Česko je nejvýznamnějším důsledkem německých opatření možné zhoršení konkurenčního postavení tuzemského průmyslu. Německé firmy získají další energetickou úlevu, zatímco české podniky budou muset nadále čelit vysokým nákladům na energie. Citlivé to může být především pro výrobce skla, stavebních materiálů, hutní a chemické podniky nebo některé strojírenské firmy.

Českým domácnostem přitom německé snížení daně elektřinu automaticky nezlevní. Jde totiž o daň odváděnou německému státu, nikoli o snížení velkoobchodní ceny silové elektřiny. Jelikož jsou český a německý trh propojené, může se ovšem projevit nepřímý účinek. Pokud nižší německé ceny pro odběratele zvýší spotřebu elektřiny, může to za jinak stejných okolností dokonce mírně tlačit vzhůru velkoobchodní ceny v celém regionu, tedy i v Česku.

Existuje ale také opačný, pro Česko příznivý účinek. Německo je zdaleka největším obchodním partnerem České republiky a směřuje tam přibližně třetina tuzemského zbožového vývozu. Pokud energetické úlevy povzbudí německou výrobu, investice a spotřebu, získají více zakázek také čeští dodavatelé automobilových součástek, strojů či elektrotechniky. Německé oživení je proto pro českou ekonomiku zásadně důležité.

Zastropování pohonných hmot může zasáhnout také české příhraničí. Němečtí motoristé dnes často tankují v Česku kvůli nižším cenám. Jestliže se rozdíl zmenší, část zákazníků české čerpací stanice ztratí. S tím mohou klesnout i související příjmy českého státu ze spotřební daně a DPH. Rozhodující však bude skutečná výše německých cen po skončení dosavadní daňové úlevy.

Německé rozhodnutí navíc vytváří tlak na českou hospodářskou politiku. Pokud největší evropská ekonomika dále snižuje energetické zatížení podniků, čeští výrobci budou stále naléhavěji požadovat srovnatelné podmínky. To ovšem otevírá otázku, zda si Česko podobnou podporu může dovolit a jak by ji financovalo.

Německo si nyní kupuje čas a zmírňuje energetickou drahotu. Česko na tom může vydělat díky silnější německé poptávce, ale také prodělat kvůli zhoršení konkurenceschopnosti vlastního průmyslu. Rozhodující bude, zda německé úlevy skutečně nastartují hospodářský růst, nebo se stanou jen dalším dočasným a nákladným opatřením, jehož účet nakonec zaplatí daňoví poplatníci, nakonec nejen němečtí.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

You may also like...