Od Toyen po Kláru Hosnedlovou. Kunsthalle propojuje umělecké generace ve výstavě Memory of Touch
Co může spojovat tvorbu Toyen, monumentální instalaci Kláry Hosnedlové a videoart Jakuba Jansy? Druhá kapitola výstavního projektu Memory of Touch v Kunsthalle Praha hledá odpovědi prostřednictvím nečekaných setkání uměleckých děl napříč generacemi. Kurátor Tevž Logar společně s Barborou Ropkovou propojuje díla ze sbírky Kunsthalle Praha s tvorbou přizvaných umělců a umělkyň. Výstava otevírá témata doteku, pomíjivosti, vzájemných vztahů i společenských struktur. Celkem se na výstavě představí díla 31 umělců a umělkyň, mezi něž patří Adriena Šimotová, Anny Hulačová nebo Zhanna Kadyrova. Memory of Touch: Kapitola II je v Galerii 3 k vidění od 13. listopadu 2026 do 12. dubna 2027.
Druhá kapitola Memory of Touch navazuje na letní výstavu, která taktéž představila díla více než třiceti umělců a umělkyň, a pokračuje v hledání souvislostí mezi díly různých generací, uměleckých směrů i historických období. Výběr ze sbírky doplňují práce Kryštofa Brůhy, Jakuba Jansy, Natalie Perkof a uměleckého dua Barbora Zentková & Julia Gryboś. Součástí výstavy bude také performance této umělecké dvojice a performance Valentýny Janů. Ústředním tématem zůstává křehkost a zranitelnost, které výstava představuje jako možné formy odolnosti a vzdoru. V době poznamenané konflikty, nejistotou a požadavky na kontrolu obrací pozornost k tomu, co zůstává proměnlivé, nedokončené nebo obtížně uchopitelné.
„Výstava je koncipována ve dvou vzájemně propojených rovinách. Horizontální linie se zaměřuje na témata křehkosti a zranitelnosti a zkoumá, jak se projevují v našich životech i ve světě kolem nás. Vertikální linie se rozvíjí prostřednictvím čtyř tematických okruhů, z nichž každý vytváří dialog mezi díly ze sbírky Kunsthalle Praha a tvorbou přizvaných umělců a umělkyň. Jejich umělecké přístupy sbírku oživují, rozšiřují možnosti její interpretace a nabízejí na ni nové pohledy. Odhalují tak nečekané souvislosti mezi díly různých generací a uměleckých kontextů,“ říká kurátor výstavy Tevž Logar.
Výstava je rozdělena do čtyř tematických okruhů. Dotek (Touch) otevírá otázky tělesnosti a smyslového prožitku prostřednictvím interaktivní sochy Fluctus Cordis (2026) Kryštofa Brůhy, která reaguje na lidský dech a srdeční tep. Do dialogu s ní vstupují díla Františka Skály, Louise Nevelson nebo Kláry Hosnedlové. Ta patří k mezinárodně nejvýraznějším českým umělkyním současnosti a v posledních letech představila své rozsáhlé prostorové projekty mimo jiné v Kunsthalle Basel nebo berlínském Hamburger Bahnhof. V Kunsthalle Praha je zastoupena monumentálním dílem ze série RŮST / GROWTH (2024), propojujícím výšivku, sochu a průmyslové materiály. Součástí okruhu jsou také fotografie umělkyně Tacity Dean.
Pomíjivost (Ephemerality) obrací pozornost k času, proměně a zániku. Ústřední roli zde hraje tvorba Barbory Zentkové a Julie Gryboś, které pracují s dočasnými materiály podléhajícími postupnému rozkladu. Jejich instalace vybízejí ke zpomalení a připomínají, že proměna může být nedílnou součástí uměleckého díla. Tento přístup rezonuje s křehkou malbou Adrieny Šimotové, akustickými kresbami Milana Grygara, experimentem Otty Pieneho s ohněm nebo snovým obrazem Toyen.
V části Provázanost (Entanglement) zkoumá Natalie Perkof vztahy mezi přírodou, tělem, identitou a kulturními představami o světě. Její tvorba vstupuje do dialogu se sochařskými objekty Anny Hulačové, modernistickou kompozicí Emila Filly nebo videoinstalací Who Wants to Be My Horse? francouzské umělkyně usazené v Praze Julie Bény, která se věnuje ženské sexualitě, feminismu a společenským očekáváním.
Poslední okruh Struktura (Structure) se zaměřuje na neviditelné mechanismy společenského uspořádání a mocenské vztahy. Výraznou roli zde hraje Jakub Jansa, jehož tvorba propojuje film, instalaci a performance a prostřednictvím humoru a fikce odhaluje fungování společenských hierarchií. Jansa letos reprezentoval Česko na Benátském bienále. Jeho práce se potkávají s figurativními malbami Josefa Bolfa, díly Stanislava Kolíbala nebo ukrajinské umělkyně Zhanny Kadyrovy. Ta ve své sérii Second Hand využívá keramické dlaždice ze zaniklé kyjevské továrny, které proměňuje v nositele kolektivní paměti a svědectví společenských změn.
Memory of Touch přistupuje ke sbírce Kunsthalle Praha jako k otevřenému celku, jehož význam se neustále proměňuje prostřednictvím nových interpretací. Sbírka dnes čítá více než 2 000 uměleckých děl a zaměřuje se na klíčové projevy umění 20. a 21. století ve střední Evropě v širších mezinárodních souvislostech.
U příležitosti obou kapitol výstavy vydá Kunsthalle Praha v únoru 2027 stejnojmenný česko-anglický katalog, který zasadí díla ze sbírky do místního i mezinárodního kontextu a dále rozvine témata obou kapitol. Pro publikaci napsali texty Ivana Goossen, Christelle Havranek, Tevž Logar, Pavlína Pudil a Barbora Ropková.
Výstava pokračuje i za hranicemi galerijních místností. Jak vzniká umělecká sbírka, co obnáší péče o vystavená díla a jak vypadá práce současných umělců přímo v jejich ateliérech? Vedle komentovaných prohlídek s kurátorem Tevžem Logarem a kurátorkou sbírky Barborou Ropkovou nabídne program k výstavě přednášky věnované sběratelství a restaurování nebo komorní návštěvy uměleckých ateliérů v rámci členského formátu Studio Visits. První z nich proběhne již v prosinci s Jakubem Jansou. Témata výstavy oživí také performance uměleckého dua Zentková & Gryboś a Valentýny Janů. Návštěvnictvu bude k dispozici rovněž audioprůvodce s rozšířenými komentáři k vybraným dílům a otázkami, které otevírají další souvislosti – například nad tím, co vlastně zůstává z umění, které pomíjí.
Pro školy nabízí Kunsthalle Praha bezplatné vzdělávací programy a workshopy. Lidé do 26 let mohou v Kunsthalle Praha získat bezplatné členství, které zahrnuje vstup na všechny výstavy zdarma.
