Podmínky v českém průmyslu nakročily ke stabilizaci. Nadále ho ale podvazují vysoké úroky
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se vyvíjejí nejméně nepříznivě za celé období od srpna 2022. Vyplývá to ze zveřejněného březnového indexu nákupních manažerů. Podmínky se sice stále zhoršují, ale meziměsíčně vůbec nejslabším tempem právě od srpna 2022. To svědčí o tom, že český průmysl nakročil ke stabilizaci podmínek v něm, které neblaze poznamenaly dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Klíčovým problémem tuzemského průmyslu ale zůstává nedostatečný výkon klíčového exportního partnera, Německa, jež se samo musí vypořádat s úderem, který mu uštědřuje nutnost vyrovnat se s odpojením od poměrně levných ruských energií, probíhající transformativní přeměna německé energetiky a konečně také zadrhávání čínské ekonomiky. Ta je německému průmyslu hlavním vývozním odbytištěm.
I když spotřebitelská inflace v české ekonomice klesá, tuzemští průmyslníci se musí vypořádávat naopak s růstem cen svých vstupů. Inflace jejich nákladů je sice mírná, ale i tak nejvýraznější za poslední více než rok. Na vině jsou zejména útoky jemenských povstalců na obchodní plavidla v Rudém moři. Související přesměrování lodní přepravy, například v podobě obeplouvání Mysu Dobré naděje, protahuje dodávky vstupů a také je prodražuje. Jen část průmyslových firem v ČR ale vyšší náklady přenáší na zákazníky. Nicméně jde o neklamný znak toho, že možné výraznější inflační tlaky v české ekonomice stále nejsou zcela zažehnány.
Sama průmyslová výroba v ČR letos zatím zklamává, což koresponduje s uvedenými stále se horšícími podmínkami v něm. V lednu se oproti prosinci 2023 průmyslová výroba propadla o 2,3 procenta. Meziročně vykázala stagnaci, zatímco trh počítal se nárůstem o dvě procenta. Růst ve výrobě aut totiž nebyl natolik silný, aby kompenzoval propad zejména v těžebním a těžkém průmyslu či ve výrobě stavebních hmot. V případě výroby aut odeznívá efekt dokončování dříve rozpracovaných zakázek, který poskytoval celému autoprůmyslu silný růstový impuls, který však není udržitelný.
Zakázky se v autoprůmyslu nahromadily coby důsledek zpřetrhaných mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců, které byly narušeny už od doby pandemie. Efekt nahromaděných a dokončovaných zakázek bude letos tedy postupně dále slábnout, takže autoprůmysl bude mít i slabší sílu vytahovat celkovou průmyslovou výrobu do černých čísel.
Přitom podstatná část ostatního průmyslu trpí stále poměrně vysokými cenami energií a zmíněným útlumem německé ekonomiky, zprostředkovaně tedy také ekonomiky čínské. Zároveň ji nesvědčí ani nadále poměrně vysoké úrokové míry, tedy vysoké náklady financování a investic, které rovněž omezují zakázky – jak domácí, tak zahraniční. Za celý letošní rok se tak průmyslová výroba v Česku mírně propadne, v rozsahu „červené nuly“, a to o 0,2 procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank
