Severní Korea ukradla kryptoměny za 137 miliard korun

Největší kryptoměnová krádež v historii má zásadní geopolitický rozměr. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků připravili největší světovou kryptoměnovou burzu Binance o digitální aktiva za více než 137 miliard korun. Část výnosu může posloužit k financování severokorejského zbrojního průmyslu, který patří mezi významné dodavatele munice a raket pro ruskou armádu. Kybernetická kriminalita se tak může proměňovat ve zdroj financování války proti Ukrajině.

Hackeři během čtvrtečního útoku odcizili burze Binance kryptoměny v hodnotě přibližně 6,36 miliardy dolarů. Podle americké společnosti TRM Labs, která se specializuje na analýzu blockchainových transakcí, za útokem s vysokou pravděpodobností stojí severokorejská hackerská skupina TraderTraitor. Ta je spojována také s předchozími rozsáhlými krádežemi kryptoměn. Většina prostředků zmizela během pouhých dvaceti minut.

Při orientačním přepočtu jde o zhruba 137 miliard korun, což odpovídá hned 18 procentům celoročního hrubého domácího produktu Severní Koreje (viz graf níže). Taková částka je mimořádná nejen v historii kryptoměn, ale také z hlediska finančních možností severokorejského režimu. Ten dlouhodobě čelí mezinárodním sankcím, které mu komplikují přístup k zahraničním technologiím, financím a průmyslovým komponentům.

Závažné důsledky může mít útok také pro válku na Ukrajině. Severní Korea totiž patří mezi významné zahraniční vojenské dodavatele Ruska. Podle jihokorejského ministerstva obrany poskytla Rusku více než 15 milionů kusů dělostřelecké munice, vyjádřeno v ekvivalentu granátů ráže 152 milimetrů. Vedle toho dodává balistické rakety a do Ruska vyslala i své vojáky.

Ukradené kryptoměny tak mohou nepřímo financovat další ruské ostřelování ukrajinského území. Severokorejský režim totiž může jejich prostřednictvím získat dodatečné prostředky na dovoz surovin, strojního vybavení, elektroniky nebo dalších součástek potřebných pro zbrojní výrobu. Zvýšená produkce munice a raket pak může směřovat do Ruska.

Pchjongjang například využije prostředky získané z kryptoměn k financování vlastního průmyslu. Vyrobenou munici následně dodá Moskvě. Od Ruska na oplátku může získávat ropu, potraviny, vojenské technologie nebo další strategicky významné dodávky.

Oba režimy tím mohou posilovat svou vojenskou a hospodářskou spolupráci. Severní Korea získá prostředky a technologie, které by jinak kvůli sankcím obstarávala obtížně. Rusko získá munici a další vojenský materiál, který potřebuje k pokračování opotřebovací války proti Ukrajině.

Důležitý je navíc ekonomický princip zastupitelnosti peněz. Pokud severokorejský režim zaplatí ukradenými kryptoměnami některé své zahraniční nákupy, může vlastní původní finanční zdroje využít na jiné účely, včetně vojenských výdajů. I prostředky, které nepůjdou přímo do zbrojní výroby, tak mohou nepřímo zvýšit její financování.

Nelze ovšem předpokládat, že Severní Korea bude mít celých 137 miliard korun skutečně k dispozici. Podle dosavadních zjištění se podařilo zmrazit kryptoměnová aktiva přibližně za 2,7 miliardy dolarů, tedy asi 58 miliard korun. Zbývající prostředky navíc nelze automaticky považovat za hotovost, kterou lze bez překážek utratit.

Při pokusech o jejich převedení do běžně využitelných peněz mohou hackeři narazit na kontroly kryptoměnových burz, mezinárodní sankce a sledování blockchainových transakcí. Ani u nezmrazených prostředků proto není zaručeno, že se podaří zpeněžit jejich plnou hodnotu.

Útok dokládá paradox současného kryptoměnového světa. Technologie původně spojované s finanční svobodou, decentralizací a nezávislostí na státní moci mohou zároveň poskytovat příležitost autoritářským režimům, jak obcházet mezinárodní sankce a financovat své strategické programy, ba války.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank