Triton: gastronomický unikát. Jeskyně s výzdobou, která vypráví příběhy

Restaurace Triton patří k nejvýraznějším gastronomickým adresám v centru Prahy. Historický jeskynní interiér doplňuje autorské menu šéfkuchaře Tomáše Kohúta, který staví na nápaditém zpracování surovin a výrazné prezentaci. Podnik se díky tomu zařadil mezi respektované pražské restaurace. V Tritonu ale nejde pouze o jídlo, ale o celkový zážitek. Restaurace totiž sídlí v umělé krápníkové jeskyni s bohatou uměleckou výzdobou. Jde o významný architektonický klenot, jenž nemá v Praze ani ve střední Evropě srovnatelnou konkurenci.

Interiér umělé jeskyně pod povrchem Václavského náměstí vznikl v roce 1912 při přestavbě původní budovy na hotel s restaurací a jevištěm pro kabaretní představení. A překvapuje své hosty do dnešních dní. Výzdoba jeskyně, kterou vytvořili slavní sochaři Karel Pavlík a Antonín Odehnal ve stylu symbolismu, kde každý detail výzdoby nese důležité sdělení, je stále mimořádně působivá. A při každé návštěvě můžete objevit zajímavé detaily, kterých jste si dříve nevšimli.

Příběhy vyprávěné v jeskyni vycházejí z řeckých mýtů, ale obsahují také prvky z perské či egyptské mytologie. Ústředním tématem je antická tragédie o Orfeovi a jeho ženě Eurydice. Vedle Orfea s lyrou a krásné Eurydiky zde můžeme vidět také trojhlavého psa Kerbera, věštkyni Pýthii či převozníka do podsvětí Chárona. Vedle hlavních postav jsou ovšem mnohem důležitější detaily, které nám sdělují různá poselství. Třeba to, že nemáme být pyšní na svůj rozum, protože v našich životech nakonec stejně zvítězí osud. To je zde znázorněno tak, že havrani jako symboly spánku a smrti kálí na sovu, jež je symbolem moderní dobou velebeného rozumu.

Překvapivá je též symbolická orientace stran, kde na východní straně (začátek dne i života) jsou všechny krásné a radostné věci, ať už je to krásná a mladá Eurydika, pozitivní symbol v podobě krokodýla či pavián, vítající vycházející slunce, na straně západní se pak hromadí negativní věci jako je závist, zášť, smilstvo a smrt.

Ale všechno není jen vážné. Sochaři si našli místo také na hru a nadsázku, třeba když Orfeovi nasadili na nohy kartáče na leštění parket. Proč? To už dnes nikdo neví. A ještě jeden zajímavý detail. Přestože celý výzdoba jeskyně vznikla technikou sádry a pryskyřice, většina malých krápníků na stropě je pravá – před sto lety je lidé běžně ulamovali v jeskyních a prodávali na trzích.