Výstava Od kalamáře k psacímu stroji v Lobkowiczkém paláci se prodlužuje, představuje 500 let staré dopisy

Pět století staré dokumenty, vlastnoruční podpisy panovnického páru a příběhy ukryté v historických písemnostech. Výstava Od kalamáře k psacímu stroji v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě se díky zájmu návštěvníků prodlužuje do poloviny ledna 2027. Její pokračování navíc nabídne dva vzácné dokumenty z Lobkowiczkého archivu, které nesou podpisy Ferdinanda I. a jeho manželky Anny Jagellonské. Prodloužení výstavy tímto připomíná 500. výročí volby Ferdinanda I. českým králem a nástupu habsburské dynastie na český trůn. A organizace House of Lobkowicz a její Lobkowiczké sbírky se tím přidávají k narativu ostatních institucí, konkrétně např. Národní galerie Praha, která otevřela výstavu věnovanou právě zmiňované královně Anně.

Výstava Od kalamáře k psacímu stroji, která přibližuje fascinující proměny kultury psaní v průběhu dějin, se od svého otevření těší velkému zájmu. Pro úspěch zůstane otevřena o poznání déle, než bylo původně plánováno.

Klíčovým kontextem nového rozšíření je letošní půltisícileté jubileum roku 1526, kdy byl Ferdinand I. Habsburský zvolen českým králem. Originály dvou dopisů, které vlastnoručně podepsal on a jeho manželka Anna Jagellonská, budou k vidění až do 15. ledna 2027.

„Když jsme viděli, jak silně téma výstavy u veřejnosti rezonuje, rozhodli jsme se její vyprávění ještě prohloubit. Právě připomínka roku 1526 se k tomu přímo nabízela. Dva vzácné dokumenty znázorňují ryze pragmatické vyjednávání o střelném prachu pro děla i projev královské laskavosti Anny Jagellonské v podobě zmírnění trestu pro nešťastného měšťana. Tyto listy nejsou jen historickými úředními záznamy, ale bezprostředním svědectvím o lidech, kteří stáli u zrodu jedné z klíčových epoch našich dějin,“ vysvětluje kurátor Lobkowiczkých sbírek a autor výstavy dr. Petr Slouka.


Vystavený česky psaný dopis Ferdinanda I. z roku 1534 představuje plnou moc, jíž panovník pověřil Ladislava Popela z Lobkowicz (1502–1584), pozdějšího prezidenta apelačního soudu a nejvyššího hofmistra, a hraběte Oldřicha z Hardeku zastupováním při pořízení střelného prachu pro děla. Dopis byl vyhotoven písařem dvorské kanceláře, nese však Ferdinandův vlastnoruční podpis a byl adresován zemskému maršálkovi a nejvyššímu kancléři Hanuši Pflugovi z Rabštejna. Král v něm žádá, aby vyslancům projevil plnou důvěru a v této potřebě se zachoval stejně vstřícně, jako by s ním jednal panovník osobně.

Protějškem je německy psaný list královny Anny Jagellonské z roku 1543, adresovaný kutnohorským měšťanům. Anna Jagellonská, proslulá svou vlídností i neobyčejně harmonickým manželstvím s Ferdinandem, v něm reaguje na vyhovění své dřívější intervenci: „Z vašeho psaní jsme byli obeznámeni s vaší omluvou ohledně vašeho spoluobčana Wolfa Kuzlena a rovněž jsme se dozvěděli, jakým způsobem jste vzali na zřetel Naši přímluvu a prokázali mu milost tím, že jste mu část uložené peněžité pokuty prominuli.“ Také tento dokument vznikl v kanceláři a královna jej stvrdila vlastnoručním podpisem.

Samotná přítomnost Annina dopisu v rodovém archivu Lobkowiczů zůstává dosud nerozluštěnou hádankou. „Proč je tento dopis v Lobkowiczkém archivu, zatím nevíme. Možná nám právě probíhající výstava a spolupráce s předními odborníky na danou problematiku pomůže tuto záhadu rozluštit,” doplňuje dr. Slouka.

Foto: House of Lobkowicz

You may also like...