Zoo Praha posílá do Bulharska dalšího supa mrchožravého

Zoo Praha dopravila do Bulharska další mládě supa mrchožravého, které přispěje k navýšení místní populace tohoto ohroženého druhu. Minulý týden byl mladý sup umístěn do pečlivě vybraného hnízda volně žijícího pěstounského páru ve Východních Rodopech.

Sup mrchožravý je v současnosti nejohroženějším zástupcem evropských druhů supů. Zoo Praha pro něj od roku 2002 vede plemennou knihu a od roku 2012 záchranný program EEP pod hlavičkou Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

„Od roku 2016, kdy v Bulharsku začal projekt vypouštění supů mrchožravých, jsme pomohli s odchovem a transportem dvanácti jedinců, z nichž se přímo v pražské zoo vylíhlo sedm,“ vypočítává ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Krom toho jsme zajistili výstavbu chovných voliér ve Staré Zagoře nebo vybudování a provoz supí restaurace. Bulharským kolegům z ochranářské organizace Green Balkans jsme také poskytli terénní auto a podobně. Sup mrchožravý se postupně stal jedním z vlajkových druhů Zoo Praha, a tak bude i v titulu mé další knížky.“

Při návratu supů do přírody se využívají tři různé metody vypouštění:

První možností je umístit mládě do umělého hnízda na skalním útesu, tam je dokrmit a poté nechat vyletět. Tato metoda se nazývá „hacking“ a v rámci projektu byla uplatněna doposud u osmi mláďat.

Pro největší počet mláďat, celkem deset, bylo zvoleno tzv. zpožděné vypouštění („delayed release“), při němž jsou vylíhlá mláďata držena do následujícího jara izolovaně od lidí, pak si přivykají podmínkám ve voliéře v horách a posléze vylétnou do volnosti.

Třetí možností je „fostering“, tedy podložení mláděte do hnízda volně žijících ptáků. „Tato metoda je nejpřirozenější, ale zároveň nejméně vyzkoušená, protože je nejnáročnější,“ vysvětluje kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Je třeba pečlivě vybrat dostupné hnízdo a zkušený pár, který má vlastní mládě podobného věku. Supi mrchožraví jsou totiž jako jediní evropští supi schopni odchovat dvě, výjimečně i více mláďat. Podložení lze ovšem uskutečnit pouze do určitého věku mláďat, a navíc jde o metodu administrativně nejnáročnější.“

Metoda pěstounské péče byla zatím úspěšně vyzkoušena na dvou mláďatech v letech 2018 a 2019. Letos v létě pak byla podložena další dvě mláďata – jedním z nich je sup, který se vylíhl v Zoo Praha 14. června. Jeho rodiči jsou samec Cháron a samice Fatima – zkušený pár, jenž v pražské zoo odchoval řadu vlastních i podložených mláďat. Ve Východních Rodopech mladého supa, jehož pohlaví budeme znát až za několik týdnů, adoptovala rodina Borise – prvního dospělého supa, který byl v Bulharsku označen vysílačkou. Podložení proběhlo 5. srpna a podle aktuálních zpráv byl pražský sup náhradními rodiči i jejich mládětem přijat velmi dobře.

Nyní budou obě rodiny s podloženými mláďaty přikrmovány a nepřetržitě monitorovány kamerovým systémem. Každé mládě bylo také předem označeno vysílačkou, která umožní jeho sledování po opuštění hnízda. Ihned po vylétnutí se totiž supi vydávají na cestu dlouhou 4 000 km a na zimovištích v Africe pak stráví zhruba čtyři roky. Pražské supy vypuštěné v bulharských horách se takto podařilo sledovat až do Nigeru, Etiopie, Čadu či Súdánu.

Do projektu reintrodukce supů mrchožravých s názvem „Egyptian Vulture New LIFE“ jsou zapojeny instituce ze 14 zemí Evropy, Středního východu a Afriky. Hlavní úlohu při samotném návratu mrchožroutů do přírody mají ochranářské organizace Green Balkans a BirdLife Bulgaria (BSPB).

Sup mrchožravý je na Červeném seznamu IUCN od roku 2007 veden v kategorii „ohrožený“ (na Balkáně dokonce kriticky). Letošní mládě, které bylo transportováno do Bulharska, je potomkem samce Chárona a samice Fatimy – rodičovský pár mohou návštěvníci vidět ve Velké voliéře dravců v dolní části Zoo Praha. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

Ptáci jsou do Bulharska obvykle přepravováni po zemi, letos to vzhledem ke koronavirovým opatřením nebylo možné, a tak mládě supa mrchožravého cestovalo do Sofie letadlem. Následující den bylo převezeno do Východních Rodop, označeno vysílačkou a za pomoci horolezecké techniky umístěno do pěstounského hnízda. To bylo vybráno s ohledem na dostupnost, zkušenosti rodičů i věk jejich mláděte. Foto: Emil Yordanov, BirdLife Bulgaria.

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...