Archeologové našli místo středověké šibenice na Václavském náměstí. Poloha odpovídá plánu Prahy z roku 1606
Archeologický výzkum Muzea Prahy při výstavbě nové tramvajové trati na Václavském náměstí určil místo, kde na někdejším Koňském trhu stávala historická šibenice. Její poloha odpovídá vyobrazení na Sadelerově prospektu Prahy z roku 1606. Pozůstatky paty masivního dřevěného sloupu archeologové nalezli již v roce 2024. Během následujících dvou let nález zkoumali různými metodami, aby ověřili, zda skutečně patří k historické šibenici. Technické parametry sloupu a hloubka jeho založení potvrdily, že sloup sloužil jako kotevní bod šibenice.
Poloha archeologického nálezu přesně odpovídá vyobrazení šibenice na Sadelerově prospektu. Podle něj stála konstrukce ve střední, rovinaté části tehdejšího tržiště, v blízkosti stoupání směrem k tzv. Horské bráně na jeho horním konci. Pozůstatky masivního sloupu archeologové nalezli přibližně v prostoru před Wiehlovým domem, kde nyní sídlí knihkupectví Academia, a sousedním Palácem Hvězda.
„Díky těmto odborným výzkumům se můžeme stále dozvídat nové informace o tom, jak se ve městě v minulosti žilo a jak se Praha v průběhu staletí proměňovala. Těší mě, že díky práci našich archeologů můžeme historii Prahy nejen odborně dokumentovat, ale také ji představovat veřejnosti prostřednictvím našich expozic,“ říká Ivo Macek, ředitel Muzea Prahy.
Šibenice byla na tehdejším Koňském trhu vztyčena pravděpodobně v průběhu 15. století, přičemž její konstrukce byla v následujících staletích opakovaně obnovována. Zachovalo se pouze torzo paty kotevního sloupu, jehož původní průměr dosahoval přibližně 40 centimetrů. Další části dřeva byly poškozeny při hloubení výkopu pro potrubí na přelomu let 1912 a 1913 a následnými procesy v zemi, které vyvolala koroze přilehlého litinového potrubí. Kvůli vysokému stupni degradace materiálů se nepodařilo dendrochronologickým rozborem přesně určit, kdy byl strom, který byl použit na výrobu šibenice, pokácen.
„Jde o zcela mimořádný objev, který významně přispívá k rozvoji takzvané archeologie práva a zároveň nám pomáhá lépe porozumět každodennímu životu a fungování středověké justice v pražském podhradí,“ uvádí Petr Starec, vedoucí archeologického výzkumu Muzea Prahy.
Výzkum odhaluje stopy každodenního života
Vrstvy městského a řemeslnického odpadu na Václavském náměstí dokládají každodenní život i obchod na někdejším Koňském trhu. Archeologové zde od 60. let 20. století nacházejí keramiku, zvířecí kosti, součásti vybavení domů, mince, obchodní plomby a další předměty. Nově jim při zpracování nálezů pomáhá speciální síťovací zařízení, které umí zachytit i drobné fragmenty skla a keramiky, kovářské okuje, rybí kosti nebo zbytky rostlin a plodů.
Více než dvoumetrové souvrství městského a řemeslnického odpadu z doby Karla IV. je již dlouhá léta součástí stálé expozice Praha Karla IV. v Domě U Zlatého prstenu. Návštěvníci ho mohou poznat díky takzvanému lakovému otisku, který zachycuje jednotlivé historické vrstvy.
Veškeré nálezy archeologové nyní třídí a konzervují. Po odborném zpracování budou uloženy v depozitářích Muzea Prahy. Vybrané artefakty plánuje muzeum v budoucnu představit veřejnosti. Archeologové výzkum průběžně koordinují se stavebníky podle postupu výstavby nové tramvajové trati. Výzkum proto nebude mít vliv na termín jejího dokončení.
