Češi šetří celý rok, ale v prosinci na vánoce riskují dluh
Každý rok sledujeme podobný scénář. Češi si dávají pozor na výdaje, sledují slevy, šetří, přemýšlejí nad rozpočtem a pak přijde prosinec. S ním světýlka, očekávání, děti zapisující přání na papír a také vliv reklamních kampaní. Ruku v ruce s tím je výrazné zesílení emocí, které dokážou v několika týdnech převrátit jinak racionální hospodaření naruby.
Aktuální průzkum Ipsos pro ČPP Servis ukazuje, že více než polovina lidí se během nákupu dárků dostává pod finanční tlak a každý desátý Čech už někdy musel sáhnout po půjčce, aby naplnil představu o „dokonalých“ Vánocích.
Na první pohled výdaje nevypadají dramaticky. Většina domácností plánuje rozpočet mezi dvěma a deseti tisíci korunami, jen tři procenta míří výš než nad dvacet tisíc. Zajímavé však je, co se odehrává v pozadí čísel. Velká část lidí rozpočet sice má, ale upraví ho až ve chvíli, kdy stojí v obchodě. Nebo ještě častěji si žádný rozpočet nestanoví a jednotlivé nákupy v prosinci vznikají spontánně, bez kontroly nad celkovými výdaji.
Letos se navíc objevil trend, který jde proti dlouhodobému očekávání. Největší ochotu půjčit si na dárky neprojevují lidé ve vyšším věku, ale mladší generace od 18 do 35 let. Starší respondenti naopak vykazují výrazně vyšší opatrnost, v kategorii nad 55 let přiznala zkušenost s půjčkou na dárky jen malá část dotázaných. To naznačuje, že s věkem a zkušeností roste finanční obezřetnost, zatímco mladí lidé mohou více podléhat společenskému tlaku na hodnotu dárků a podceňovat rizika úvěrů.
„V českých domácnostech navíc přetrvává jeden zásadní problém, který se nejvýrazněji projeví právě v prosinci, a tím je nízká finanční rezerva. V takové situaci i relativně malá suma několika tisíc představuje pro rodinu výraznou zátěž, která vede k úvahám o půjčce,“ sděluje Vendula Haraštová, úvěrová specialistka ze společnosti ČPP Servis.
Emočně nabitá atmosféra, agresivní reklamní komunikace a neustálé srovnávání s okolím. To vše zvyšuje pravděpodobnost, že člověk sáhne po úvěru, který by v lednu nebo únoru ani nezvažoval.
„Ve finančním chování lidí během Vánoc je vidět velká role emocí. Domácnosti často vědí, kolik by měly utratit, ale představa dokonalého svátku přebije racionální hlas. Finanční gramotnost není jen o tom, umět spočítat splátku. Je to také schopnost chápat vlastní emoce a odolat tlakům, které rozpočet napínají víc, než je bezpečné,“ doplňuje Vendula Haraštová.
Lidé významně podceňují malé každodenní výdaje, které jim v souhrnu ukrajují rezervu, jež by se jinak hodila právě v prosinci. V kontextu těchto čísel už Vánoce nepůsobí jako hlavní problém, ale spíše jako katalyzátor toho, co se odehrává celoročně: podceňování drobných útrat a nedostatečné plánování.
Vánoce jsou tedy nejen svátky klidu, ale i zkouškou finanční odolnosti. Pokud chceme, aby nám leden nezačínal stresem z přečerpaného účtu, měli bychom se naučit lépe plánovat a rozpoznávat momenty, kdy nás emoce svádějí k nepromyšleným rozhodnutím.

























