Česko má rozpočet s historicky rekordním schodkem, který by bývalo lepší přepracovat

Sněmovnou dnes prošel rozpočet, která vstoupí do učebnic jako „největší sekera“ v dějinách České republiky. Jde o rozpočet, který bylo jistě lepší přepracovat, a to i za cenu třeba několikatýdenního provizoria. Provizorium by žádnou pohromou, ani ostudou nebylo. To už je ostudnější to, že v rámci politického „handlu“ za účelem prosazení rozpočtu došlo na desetimiliardový škrt v chystaných armádních zakázkách. Uspokojivá výše armádních výdajů by měla být prioritou rozpočtu, i kvůli našim závazkům vůči spojencům v NATO.  

Schválený rozpočet ale zasluhoval přepracování ze dvou ještě podstatnějších příčin: nezahrnuje totiž dopad druhé vlny pandemie koronaviru a v listopadu Sněmovnou schváleného daňového balíčku. To jsou tak závažné věci, že by k přepracování opravdu vést měly.  

Přepracování by ovšem znamenalo razantní navýšení schodku plánovaného pro příští rok. Česká národní banka počítá ve své aktuální prognóze s letošním propadem ekonomiky o 7,2 procenta, zatímco návrh rozpočtu staví na předpokladu poklesu pouze o 6,6 procenta. V příštím roce centrální banka vyhlíží růst pouze 1,7 procenta, kdežto návrh rozpočtu staví na předpokladu, že ekonomika přidá 3,9 procenta. OECD dokonce počítá pouze s růstem 1,5 procenta.  

Na druhou stranu je třeba říci, že v posledních několika týdnech dochází ke zlepšování prognóz ekonomického výkonu naší i zahraničních ekonomik v roce 2021, a to pod vlivem nadějí vkládaných do vakcinace a očkování podstatné části populace. Uvedený odhad ministerstva financí, byť zářijový, nakonec může díky nečekaně příznivému vývoji na poli vakcinace v posledních dnech a týdnech být ještě poměrně realistický. Realističtější než zmíněné pesimističtější odhady z pera ČNB nebo OECD. To však předpokládá, že nenastane opětovné nečekaně znatelné zhoršení epidemiologické situace u nás či ve světě, což v tuto chvíli rozhodně nelze vyloučit.  

Při prosazení daňového balíčku v podobě, jak jej v listopadu schválila Sněmovna, by se schodek rozpočtu navýšil z dnes schváleného údaje 320 miliard korun na 410 miliard. Dalších 40 miliard manka by přitom mohl způsobit právě možný horší méně příznivý ekonomický vývoj, odpovídající prognózám ČNB nebo OECD. To znamená, že vláda by realisticky měla navrhovat schodek hlubší, a to nikoli v rozsahu 320 miliard, ale až v rozsahu 450 miliard korun. Pokud tedy počítá s tím, že daňový balíček projde v podobě schválené Sněmovnou.   

Na rozpočtové provizorium by došlo tehdy, pokud by vláda rozpočet neprosadila a musela jej přepracovat. Provizorium je tedy nyní „mimo hru“. V případě provizoria by se výdaje státu řídily podle rozpočtu minulého roku. Konkrétně by se každý měsíc uvolnila jedna dvanáctina loňských výdajů. To se týká i výdajů na mzdy a důchody. Většina výdajů by tak byla provozního rázu, stát by v provizoriu investoval jen minimálně. Provizorium by také omezilo přísun peněz z evropských fondů. To vše v době, kde jsou veřejné investice státu pro výkon ekonomiky důležitější než jindy, neboť soukromé investice firem a podniků jsou kvůli koronavirové nejistotě ochromené. Navíc v době, kde je kvůli konci programového období EU nutné evropské peníze čerpat rychleji.  

Tudíž z tohoto hlediska lze dnešní schválení rozpočtu hodnotit příznivě, neboť snižuje míru nejistoty v ekonomice a zajišťuje, že nedojde k prodlevám a výpadkům ve financování veřejných výdajů nebo ke konzervaci rozjetých investičních projektů. To je však jen slabá náplast na šrám, který způsobuje dnešní schválení neadekvátního rozpočtu, včetně ostudy s mnohamiliardovým armádním škrtem. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Print Friendly, PDF & Email

You may also like...