Galerie MIRO 11. května znovu otevírá, pokračuje výstavou díla Joachima Elzmanna – PRALINKY

Po několikatýdenní nucené přestávce kvůli pandemii se Galerie MIRO opět otevírá veřejnosti. Pokračovat bude výstavou souboru výtvarných děl Joachima Elzmanna z let 2017 – 2020. Výstava byla prodloužen až do 31. května 2020. Autor vystavuje v Galerii Miro již potřetí. Tentokrát jsou to většinou drobnější díla, vytvářející na zdech galerie větší poutavé sestavy. Většinou pestrobarevné akcenty na černých podkladech. Malované obrazy – objekty jsou na zdích v sestavách jako nějaké pralinky. Jsou tu ale i jiná díla, větší, stojící osamoceně ve středovém prostoru nebo v místech, kde býval hlavní oltář kaple.

Mnohá Elzmannova díla se připodobňují k architektuře. Nebo k fragmentům architektury. Centrální středová věž je opravdu zřetelný architektonický motiv, kolem kterého se rozprostřely zmíněné fragmenty, – jako barevné pralinky, kroužící kolem.

V průčelí, v prostoru hlavního oltáře jsou jakési dvě tmavé stély, se strukturálním povrchem, pokrývajícím celou jejich hmotu. Struktura stél vyniká spíše zblízka, jejich hmota totiž nevyzařuje, ale spíše světlo pohlcuje, jako nějaká černá díra.

Černá barva je vůbec hlavním prostorotvorným elementem. Je jakousi vesmírnou temnou hmotou, ukrytou v přírodě. A pro výtvarníka je tato černá nejdůležitější, může prolomit i světlo. Černobarevný karbon je dokonce předstupněm k samotnému diamantu.

Černý je i tenoučký bronzový reliéf, připomínající pomačkaný list papíru nebo nějaké podivuhodné folie. Je třeba si připomínat, že autor zásadně dává přednost formě před obsahem. To znamená, že dává přednost intuici, vizuální zkušenosti a citu. Podstatou tvorby je mu redukce, zjednodušení formy do minimální podoby.

Jednotlivé obrazy jsou malovány disperzními barvami na netradičních, všestranně nepravidelných podložkách. Dokonalý podklad je autorovi nepřirozený. Na nich barevně akcentovaná malba může často symbolizovat vztah mezi životem a architekturou, vztah mezi zemí a kůrou nebo i působení vztahů mezilidských. A v černé hmotě se nakonec odráží i světlé okamžiky.

Autor rád kombinuje staré s novým. Někdy používá krakeláž – věkem popraskaného povrchu, někdy toto popraskání sám maluje a vytváří. Disperzní barvy jsou kombinovány také s nástřikem, stříbrnou nebo i zlatou barvou. Jednotlivé obrazy jsou potom nejčastěji fragmenty architektury, architektury světa,, která prošla lidskou činností.

Joachim Elzmann se narodil v roce 1953 ve Freiburgu. Studoval Kunstakademien v Karlsruhe a v Braunschweigu. Mnohokrát vystavoval, z toho nyní potřetí v pražské Galerii Miro. Je sbírkově zastoupen ve Státním museu v Toruni a v mnoha významných sbírkách po celém světě.

Jeho zkušenosti v oblasti výtvarného umění jsou všestranné. Kromě vlastní tvorby je také významným galeristou, kurátorem a sběratelem. V této oblasti však působí pod jiným jménem. Používá tedy jméno vlastní i umělecké.

Petr Štěpán, historik umění

Galerie MIRO, kostel sv. Rocha, Strahovské nádvoří 1/132, 118 00 Praha 1.
Výstava je prodloužena až do 31.5.2020. Otevřeno Po – Ne: 10 – 17 hod. Další informace na www.galeriemiro.cz.

Foto: Petr Brodecký

You may also like...