Hana Hindráková: Očarovaná turistka

Přestože jsem ji neznala, rozhodla jsem se do Keni společně s rodinou vzít i jednu ze svých čtenářek. Celý příběh začal jejím e-mailem, jak přečetla všechny mé knihy a poté si zarezervovala na konec roku zájezd do Keni. Navrhla mi, abych se k ní přidala. V té době už jsem měla domluvený pobyt v Keni o několik měsíců dříve, a tak jsem jí spontánně nabídla, ať letí se mnou.

Nairobi

Nejdříve jsme se sešly. Paní byla sympatická a vše směřovalo k tomu, že to bude skvělá cesta. Když jsme koupily letenky, svěřila se mi, že má v Keni tajnou známost. Keňana, s nímž se seznámila přes Facebook. Vzápětí mi přeposlala celou jejich dosavadní milostnou korespondenci a já jsem si uvědomila, že si zadělávám na pořádný malér. Z řádků, které Keňan paní psal, bylo úplně jasné, o co mu šlo. O sex a o peníze. On byl nezaměstnaný a hledal bílého sponzora s bonusem, zatímco ona potřebovala lásku a pochopení, kterých se jí doma zřejmě nedostávalo. Chápala jsem ji, ale zároveň jsem věděla, jak hodně to může být nebezpečné. Odpověděla jsem jí, co si o tom upřímně myslím, a ona mě ujistila, že s ním zajde jenom na kávu, a rozhodně za něj nebude v Keni nic platit. Také jsem ji požádala, aby mu nesdělovala žádné podrobnosti týkající se našeho pobytu. Slíbila, že to neudělá.

Několik dní před odletem jsem zjistila, že mu přeposlala itinerář našeho letu, rezervaci ubytování i plán každého dne. „Bude na nás čekat na letišti,“ oznámila mi.

„To určitě ne. Máme zajištěný odvoz přes jednoho mého kamaráda a do auta už se nevejde.“

„Tak já s ním pojedu do hotelu místní dopravou.“

Už to začíná. A to jsme ještě ani neodletěly, pomyslela jsem si a snažila jsem se jí slušně vysvětlit, že běloška nemůže jet po setmění dodávkou matatu, navíc s velkým kufrem a s neznámým člověkem.

„MHD“ matatu, Nairobi

Nakonec se mi ji podařilo přesvědčit s tím, že Keňan na ni počká před naším penzionem. „Ubytování si ale zaplatí sám,“ řekla rozhodně. Cesta do Keni probíhala bez problémů a zdálo se, že z nás bude skvělá parta. Paní byla velmi milá a rozuměly jsme si. Co se potom stalo, asi nikdy nepochopím. Keňan na nás čekal před penzionem a jakmile ho paní uviděla a objala, jako mávnutím kouzelného proutku se z ní stal úplně jiný člověk. Bez váhání si změnila jednolůžkový pokoj na dvoulůžkový a zaplatila nejen za sebe, ale i za toho Keňana. Bez mrknutí oka si vzala na pokoj člověka, kterého viděla poprvé v životě. Divila jsem se nejen já, ale i můj kamarád Gardwell a lidé na recepci.

„Určitě ji očaroval,“ řekl Gardwell.

Změna v jejím chování byla tak velká, že bych tomu i uvěřila.

„Chlápci z pobřeží používají kouzelný prášek z mušlí, kterým člověka posypou a on se pak chová přesně tak, jak oni chtějí,“ přidala se recepční.

Od příletu paní tlačila na to, aby nás její Keňan všude doprovázel. S tím jsem však nesouhlasila. Na začátku jsme si řekly, že našeho programu se účastnit nebude, protože o něm nic nevíme a mohlo by to být nebezpečné. Milá paní nakonec kvůli tomu dělala v naší skupině nesnesitelné dusno. Bohužel až takové, že jsem se musela rozhodnout nechat ji napospas osudu, ať si zůstane v Keni s oním Keňanem. Když jsem jí to říkala, třásly se mi ruce jako osika. Byla to opravdu nepříjemná situace.

Následující den jsem na recepci zjistila, že paní a Keňan se sbalili a odletěli společně na pobřeží do Malindi. Letenky samozřejmě platila ona. Když jsme si o tom povídali s českým velvyslancem, shodli jsme se, že z toho může být pořádný průšvih. Nikdo nevěděl, jestli ji ten Keňan neokrade nebo neprodá do nějakého nevěstince.

Špatné scénáře se naštěstí nevyplnily a paní se vrátila do Čech stejným letadlem jako my. Jak to s ní a oním Keňanem pokračovalo, nebo zda to vůbec pokračuje, nevím, protože jsem s ní nezůstala v kontaktu. Z této zkušenosti pro mě vyplynulo velké ponaučení, abych do Keni necestovala s lidmi, které neznám.

Ukázka je z knihy Můj africký příběh od spisovatelky Hany Hindrákové.