Měla jet přes Ameriku, skončila v motelu kousek od domova. Román Na čtyřech vypráví o ženské touze změnit život

Stačí půl hodiny za volantem a plánovaná cesta z Los Angeles do New Yorku se rozpadne. Bezejmenná pětačtyřicetiletá umělkyně sjede z dálnice, ubytuje se v obyčejném motelu a místo služební cesty začne podnikat mnohem zásadnější výpravu do vlastního života. Román Na čtyřech americké spisovatelky, filmařky a performerky Mirandy July, který v českém překladu Michaly Markové vydává Argo, otevírá témata svobody, sexuality, rodiny i proměn ženy ve středním věku. Kniha se dostala mezi bestsellery New York Times a získala také nominaci na National Book Award for Fiction.

Cesta, která skončí téměř dřív, než začne

Hrdinka románu má na první pohled docela jasný plán. Je umělkyně, manželka a matka, která se vydává autem napříč Spojenými státy. Jenže přibližně půl hodiny po odjezdu udělá něco, co nedává příliš smysl. Sjede z dálnice a ubytuje se v motelu jen několik kilometrů od domova.

Právě toto impulzivní rozhodnutí spustí události, které začnou měnit její dosavadní život. Překladatelka Michala Marková ji popisuje jako postavu, která může čtenáři připadat zhýčkaná, sobecká nebo nesnesitelná. Její nečekané rozhodnutí však postupně otřese jistotami, v nichž do té chvíle žila.

July přitom neskládá uhlazený příběh o hledání sebe sama. Na čtyřech pracuje se sarkasmem, groteskou i erotikou a vstupuje do intimních oblastí sexuálního, partnerského a rodinného života. V centru příběhu stojí žena v perimenopauze, která začíná hledat jiný druh svobody a současně zpochybňovat představy o tom, jak by měl život ženy v jejím věku vypadat.

Miranda July sama příliš konvencí neuznává

K románu se hodí znát také jeho autorku. Miranda July totiž zdaleka není pouze spisovatelka. Píše a režíruje filmy, hraje, věnuje se performanci i digitálnímu umění. Vyrůstala v Berkeley v prostředí, kde se díky rodičům pohybovala kolem literatury, alternativního myšlení a debat o náboženství a víře. Už jako mladá začala vystupovat v punkovém klubu a později se zapojila do feministického undergroundového hnutí riot grrrl.

Její projekt Joanie4Jackie propojoval ženy, které natáčely vlastní krátké filmy. Autorky posílaly July své snímky a zpět dostávaly kompilační videokazety s tvorbou dalších filmařek. Projekt, původně nazvaný Big Miss Moviola, vedla sedm let a v roce 2003 jej předala filmové katedře Bard College.

Od Sundance a Cannes k literatuře

Výraznou stopu zanechala July také ve filmu. Snímek Me and You and Everyone We Know zaujal na Sundance a získal Zlatou kameru na festivalu v Cannes. Její další film The Future byl nominován na Zlatého medvěda na Berlinale.

Literární kariéru zahájila publikováním povídek. Za svou povídkovou knihu později získala Mezinárodní cenu Franka O’Connora a v roce 2015 vydala první román The First Bad Man. Už v něm postavila do centra dění ženu středního věku, jejíž dosavadní život naruší nečekaný vztah. Na čtyřech je jejím druhým románem.

Téma, o kterém se dlouho příliš nemluvilo

Součástí příběhu Na čtyřech je také perimenopauza. Období ženského života, které literatura dlouhou dobu spíše přehlížela, se v posledních letech dostává výrazněji do tvorby spisovatelek. Podle Michaly Markové však July nenaskočila na již existující trend – svým románem z roku 2024 jej sama pomáhala utvářet.

České vydání Na čtyřech přeložila jej Michala Marková a vydává nakladatelství Argo.