Nálada v tuzemském průmyslu se v rámci možností zlepšila, už není pod bodem mrazu, ale na něm

Nálada v tuzemském průmyslu se v květnu v rámci možností zlepšila, už není pod bodem mrazu, ale na něm. Tak lze také číst květnová čísla indexu nákupních manažerů v tuzemském zpracovatelském průmyslu, který zpracovává společnost Markit. Index v květnu vykázal lepší než očekávaný výsledek. Také si polepšil oproti dubnu. Vykázal hodnotu 39,6 bodu, zatímco trh očekával hodnotu 38,5 bodu. Dubnový údaj činil 35,1 bodu.

V praxi to znamená, že provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se nadále dramaticky zhoršují, ovšem už ne až tak citelným tempem jako v dubnu. Jakákoli hodnota indexu nižší než 50 bodů signalizuje zhoršování podmínek.

Toto zhoršování podmínek však ani letos v dubnu, ani nyní v květnu nedosáhlo intenzity z nejhorší fáze světové finanční krize před jedenácti lety.

Je však třeba si uvědomit, že v porovnání se stavem v roce 2009 se nyní do situace vehementněji vkládá vláda se svými podpůrnými programy. Například nebýt poměrně rychle zavedeného a koncepčně zvládnutého programu kurzarbeitu, z něhož ve velkém těží například tuzemský automobilový průmysl, byla by intenzita zhoršování podmínek v českém průmyslu ještě citelně razantnější, než je tomu nyní.

Zároveň ovšem podpůrná opatření vlády poněkud zastírají skutečný stav věcí a nelze vyloučit, že podmínky v průmyslu se dále znatelně zhoršení tehdy, až doběhne platnost nyní běžících podpůrných opatření. Tak by se mělo stát zejména v posledním čtvrtletí letošního roku.

Skutečný stav podmínek v průmyslu bude tedy možné objektivně hodnotit až právě v posledním čtvrtletí, i když částečně už v září.

Pesimismus v českém průmyslu sice mezi dubnem a květnem letošního roku zeslábl, ovšem zůstává otázkou, kdy se začne znatelně zotavovat nejen česká, ale také zahraniční poptávka, na které je tuzemský průmysl silně závislý. Jinými slovy, znatelné odeznívání krize tuzemské průmyslové výroby nastane postupně teprve tehdy, až uspokojivě oživí jak česká, tak nutně i zahraniční ekonomiky, zejména ty v eurozóně.

Specifickým problémem tuzemského průmyslu je citelné oslabení koruny během koronavirové krize, které zdražuje dovážené výrobní vstupy, a znesnadňuje tak tuzemským producentům udržet si v náročném období klienty prostřednictvím snižování ceny výstupů. Postupně, s opětovným otevíráním naší i zahraničních ekonomik a zintenzivňováním zahraničního obchodu se však zhmotní příznivý efekt slabší koruny na vývozní konkurenceschopnost tuzemského průmyslu.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, CZECH FUND

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...