Palmovku čeká nové sousedství. Vítězný návrh doplní Libeň o otevřený městský blok

Novou podobu bloku mezi Voctářovou, Koželužskou, Chocholouškovou ulicí a Elsnicovým náměstím navrhnou ateliéry Aulík Fišer Zalabák architekti a Lasovsky Johansson Architects. Otevřený multifunkční blok tvoří dvě obytné a jedna administrativní budova, z nichž každá reaguje na specifický charakter svého bezprostředního okolí.

Městský bytový dům orientovaný do Elsnicova náměstí svým členěním navazuje na měřítko historické zástavby, zatímco nižší pavlačový dům uvnitř bloku odkazuje na tradiční libeňské dvorní objekty. Administrativní budova doplňuje kampus společnosti Metrostav a svým architektonickým výrazem rozvíjí principy sousedních staveb Josefa Pleskota. Návrh minimalizuje zastínění sousedních bytových domů a vytváří nové pěší propojení mezi Libeňským mostem a plánovanými rekreačními břehy Rokytky. Součástí projektu je proměna Chocholouškovy ulice v bezbariérový veřejný prostor se zelení, veřejná piazzetta a poloveřejný obytný dvůr.

Do vyzvaného soutěžního dialogu bylo v listopadu 2025 pozváno šest architektonických týmů: A69, Aulík Fišer Zalabák architekti společně s Lasovsky Johansson Architects, City Work Architects, CHYBIK + KRISTOF, Snøhetta & Pantograph a UNIT architekti. Finální návrhy představily týmy porotě v červnu 2026. Soutěž hledala řešení kombinující bydlení a kancelářské prostory s důrazem na začlenění nové výstavby do urbanistického kontextu, kvalitu veřejných prostranství a podmínky pro současné městské bydlení. Zadavatelem a investorem je developerská společnost Metrostav Development a.s., organizaci zajišťovala platforma CCEA MOBA. „Cílem soutěže bylo najít řešení, které nebude fungovat pouze jako soubor jednotlivých budov, ale jako přirozená součást Palmovky. Vítězný návrh dobře pracuje s měřítkem okolí, veřejným prostorem i vztahy ke stávající zástavbě,“ shrnuje rozhodnutí poroty její předseda, architekt Radek Kolařík.

Vítězný tým Aulík Fišer Zalabák a Lasovsky Johansson Architects našel inspiraci mimo jiné na historických mapách někdejšího libeňského židovského města, jehož zástavba se vyznačovala nepravidelnou strukturou, průchody a drobnějšími objekty uvnitř bloků. Tento princip se promítá do uspořádání nového souboru. Jeho vnější obvod navazuje na stávající uliční fronty, zatímco vnitřní část je otevřenější, členitější a prostupná. „Řešený pozemek u Elsnicova náměstí je ve stabilním městském prostředí a smyslem návrhu tedy nebylo hledání nové identity místa, ale spíš navázání na kvality, které už v území existují – Palác Svět, Elsnicovo náměstí s plánovanými úpravami břehů Rokytky, živé městské prostředí Zenklovy ulice a administrativní kampus Metrostavu. Náš návrh tak především doplňuje to, co v místě chybí, a to je kvalitní městský veřejný prostor,“ vysvětluje architekt Jan Aulík z ateliéru Aulík Fišer Zalabák architekti.

Princip dobrého sousedství se v návrhu promítá především do vztahu nové zástavby ke stávajícím obyvatelům a veřejnému prostoru. Administrativní budovu proto architekti v návrhu odsunuli od protějších bytových domů, aby zachovali jejich světelné podmínky. Místo souvislého bloku tak vznikne otevřený veřejný prostor, který umožní prostupnost území a zároveň vytvoří přirozený odstup mezi stávající a novou zástavbou. Důležitou roli bude hrát také zeleň, která se objeví nejen v uličním prostoru, ale i ve vnitroblocích a na sdílených střechách budov. „Nově vytvořený charakter Chocholouškovy ulice jako bezbariérového prostoru se zelení je zásadním veřejným prostorem pro širší území a důležitou pěší spojnicí mezi Libeňským mostem a plánovanými rekreačními břehy Rokytky. Do tohoto prostředí se ve dvou výškových úrovních otevírají dva dvory, jeden veřejný před administrativní budovou a druhý poloveřejný v bytové části bloku. Rozhraní mezi oběma dvory tvoří nižší dvorní část nízkonákladového bytového domu s menšími byty, která odkazuje na dvorní objekty charakteristické pro Libeň,“ popisuje další ze spoluautorů Juráš Lasovský z Lasovsky Johansson Architects. Veřejná piazzetta před administrativní budovou naváže na kavárnu a další vybavenost přízemí, zatímco obytný dvůr nabídne rezidentům klidnější prostředí s větší mírou soukromí.

Městský bytový dům orientovaný do Elsnicova náměstí architekti navrhli s ohledem na jeho polohu v blízkosti Rokytky a historickému Libeňskému zámečku. Jeho průčelí rozčlenili do čtyř domovních modulů, které vycházejí z měřítka historických domů na nedalekém náměstí Dr. Václava Holého. Fasáda pracuje s opakováním a proměnou příbuzných geometrických prvků. Střídají se zde pravidelnější kompozice s volnějším, pixelovým členěním, díky kterému lze budovu číst jako jeden architektonický celek i jako soubor jednotlivých městských domů. V přízemí vzniknou menší obchodní jednotky a prostory pro služby, které podpoří každodenní využívání náměstí. Druhý, pavlačový bytový dům rozvíjí tradici libeňských vnitrobloků, v nichž historicky vznikaly vedle obytných objektů také dílny, menší výrobní provozy a další stavby. Uzavřené přístupové pavlače orientované do dvora posilují komunitní charakter bydlení.

Administrativní budova na jižní straně bloku urbanisticky dokončuje stávající kampus společnosti Metrostav od architekta Josefa Pleskota. Na jeho architektonický jazyk navazuje horizontálním členěním fasády a subtilními vnějšími ochozy. Ty poskytují pasivní stínění kanceláří a zároveň umožňují údržbu a čištění fasád. Směrem ke kampusu a veřejné piazzettě se některé ochozy rozšiřují v hlubší lodžie určené k odpočinku. Pásová okna přivádějí do kanceláří rovnoměrné denní světlo a umožňují flexibilní uspořádání pracovních prostor. „Technicistní charakter budovy souvisí s oborem investora jakožto stavitele špičkových inženýrských staveb v Evropě. Konstrukce ze starých ocelových štětovnic použitých v parteru a recyklovaného betonu jsou pro nás symbolem moderního udržitelného stavění,“ vysvětluje architekt David Zalabák z ateliéru Aulík Fišer Zalabák architekti.

Odbornou nezávislost soutěžního dialogu garantovala porota složená z renomovaných osobností. Předsedou poroty byl architekt Radek Kolařík, místopředsedou generální ředitel Metrostav Development a.s. Ondřej Buršík. Spolu s nimi v porotě zasedly architektka Viktorie Součková a krajinářská architektka Martina Forejtová, architekti Lukáš Vacek a Martin Stára. Hlas Prahy 8 zazníval prostřednictvím místostarosty Tomáše Hřebíka a vedoucího Oddělení plánování a rozvoje Ivo Hermana.

„Soutěž byla od začátku až do konce díky kvalitě všech týmů napínavá a svým způsobem i dobrodružná. V průběhu soutěžního dialogu jsme měli možnost sledovat, jak se jednotlivé návrhy postupně vyvíjejí a jak týmy reagují na připomínky poroty i na samotné místo. Byla to pro nás velmi cenná zkušenost a zároveň příležitost porovnat opravdu rozdílné přístupy k budoucnosti tohoto důležitého území. O to větší radost mám z vítězného návrhu a těším se, že jeho autoři budou mít možnost ve spolupráci s námi svůj koncept dál rozvíjet a že společně posuneme toto místo zase o kus dál,“ komentuje průběh soutěže generální ředitel Metrostav Development a.s., Ondřej Buršík.