Proč letos bude mít Rusko nejvyšší deficit od pandemie, když jsou přitom ropa i plyn celkem drahé

Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.

Jednou z nejdražších rozpočtových položek jsou lidé. Rusko si dnes vojáky ve velké míře kupuje: vysokými nástupními bonusy, platy a dalšími výhodami. Čím déle válka trvá, tím dražší je přesvědčit dalšího člověka, aby šel dobrovolně na frontu. Přitom podle odhadu washingtonského Institutu pro studium války nábor nyní zajišťuje už zhruba jen 1150 lidí denně, zatímco ztráty od začátku července činí 1374 lidí denně. Rusko tak denně přichází o více než 200 vojáků, které už není schopno nahradit náborem.

Lákavost mobilizace v očích Kremlu tudíž stoupá. Umožnila by doplnit stavy třeba až stovkami tisíc nových rekrutů, aniž by přitom tolik zatížila veřejné finance. Mobilizovaný voják samozřejmě také stojí peníze, ale odpadá stále dražší „bonus za podpis“.

Jenže mobilizace je politicky toxická. Ta z roku 2022 vyvolala v Rusku nervozitu a útěk statisíců lidí do zahraničí. Kreml by proto potřeboval silnou záminku. V té souvislosti stojí za zmínku včerejší výrok polského ministra zahraničí Radosława Sikorského. Tvrdí, že Polsko má „z více zdrojů“ informace, že Rusko ještě letos chystá „něco velkého“. Zároveň mluví o tom, že Kreml může potřebovat záminku k mobilizaci a že by jí mohla být operace pod falešnou vlajkou. Teoreticky třeba vážný incident v Bělorusku, který by Moskva a Minsk připsaly Ukrajině nebo NATO. Kreml by pak mohl Rusům říci: už nejde jen o Ukrajinu, napaden je náš společný bezpečnostní prostor, musíme se mobilizovat.

Ekonomická logika takového postupu je zřejmá: dobrovolní vojáci jsou stále dražší a stále výrazněji zatěžují již tak deficitní veřejné finance, zatímco mobilizace vyjde levněji, jen potřebuje vhodnou záminku, a tedy politické ospravedlnění.

Nemusí zůstat u operace pod falešnou vlajkou. Hybridní válka je pro Moskvu podstatně levnější než otevřený střet s NATO. Proto kombinace provokací a sabotáží v jejím rámci a mobilizační záminky může z hlediska Kremlu představovat ideální postup.

Hybridní sabotáže a provokace v zemích NATO budou nahlodávat odhodlání jejich obyvatelstva dále podporovat politiky, kteří podporují Ukrajinu. Tím Rusko celkem levně zvyšuje pravděpodobnost, že se západní pomoc Ukrajině výhledově omezí. Pokud navíc operací pod falešnou vlajkou získá záminku k mobilizaci, může na bojišti znatelně posílit, aniž by fatálně zatížilo své veřejné finance.

Nelze vyloučit, že by Rusko mohlo oboje spojit. Tedy provést útok pod falešnou vlajkou v některé ze zemí NATO, označit za původce třeba Ukrajinu, načež se pokusit mobilizovat, jakmile mu západní země útok připíší – což Kreml interpretuje jako vyhlášení války Rusku.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank