Trump hrozí, že zcela zastaví obchod USA i s Českem
Americký prezident Donald Trump přitvrzuje ve svém tlaku na tamní centrální banku. Včera pohrozil, že pokud Federální rezervní systém nesníží úrokové sazby, Spojené státy přestanou obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazují obchodní deficit. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, vůči nimž máme deficit,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Výslovně dodal, že takový postup by podle něj byl dokonce „lepší než cla“.
Pokud by Trump svoji hrozbu uskutečnil doslova, týkala by se také Česka. Spojené státy totiž vůči České republice vykazují poměrně výrazný deficit v obchodu se zbožím. Podle amerického statistického úřadu Census Bureau vyvezly USA v roce 2025 do Česka zboží za 4,44 miliardy dolarů, zatímco z Česka dovezly zboží za 8,17 miliardy dolarů. Americký deficit tak činil 3,73 miliardy dolarů, tedy zhruba 80 miliard korun. V prvním pololetí letošního roku činil dalších 1,43 miliardy dolarů.
Je však nutné zdůraznit, že Trump Českou republiku jmenovitě nezmínil. Hrozbu formuloval obecně vůči všem zemím, s nimiž mají USA deficit. Také není jasné, jak by takto radikální omezení obchodu prakticky či právně provedl. V případě Česka by navíc obchodní opatření byla řešena především na úrovni Evropské unie, protože společná obchodní politika je kompetencí EU.
Trumpův výrok je přesto mimořádný. Propojuje totiž dvě oblasti hospodářské politiky, které jsou za normálních okolností oddělené. Prezident fakticky hrozí použitím obchodní politiky proti zahraničním zemím nikoli proto, aby od nich získal obchodní ústupek, nýbrž jako nástroj nátlaku na vlastní nezávislou centrální banku.
O to zvláštnější je načasování výroku. Americká ekonomika v srpnu vytvořila 162 tisíc pracovních míst, výrazně více, než trh očekával. Silný výsledek naopak zvýšil pravděpodobnost, že Fed na zářijovém zasedání úrokové sazby zvýší. Finanční trhy po zveřejnění dat připisovaly zvýšení sazeb přibližně šedesátiprocentní pravděpodobnost.
Trump tedy žádá Fed, aby učinil prakticky opak toho, k čemu jej nyní tlačí ekonomická data. Prezident argumentuje tím, že silnější Amerika představuje kvalitnějšího dlužníka, a měla by proto platit nižší úroky. To ale zaměňuje úrok placený podle bonity dlužníka za měnověpolitickou sazbu. Fed nastavuje sazby zejména s ohledem na inflaci a stav ekonomiky. Silný pracovní trh může být naopak argumentem pro sazby vyšší.
Hrozba zastavením obchodu navíc může vytvořit pozoruhodný začarovaný kruh. Pokud by Trump obchod s deficitními zeměmi skutečně omezil, zřejmě by to znamenalo omezení dovozu a růst cen části zboží v USA. To by mohlo zvýšit inflační tlaky, a dát tak Fedu ještě větší důvod sazby nesnižovat.
Pro Česko je zatím Trumpův výrok hlavně varováním. Úplné zastavení vzájemného obchodu je extrémní scénář a v tuto chvíli jej nelze považovat za základní variantu vývoje. Pokud by však Washington začal tuto hrozbu převádět do konkrétních opatření vůči Evropské unii, český průmysl by byl zasažen nejen přímo vývozem do USA, ale především nepřímo přes německé a další evropské výrobce, jejichž dodavatelské řetězce jsou s českými firmami úzce propojené.
Trump tím každopádně posouvá svůj spor s Fedem na novou úroveň. Už nejde pouze o verbální kritiku centrálních bankéřů. Prezident nyní naznačuje, že je připraven použít jednu z nejmocnějších pák americké hospodářské politiky – přístup na americký trh – jako prostředek k tomu, aby centrální banku přiměl ke snížení úrokových sazeb.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
