Výstava My jsme Země ožívá na Palmovce, propojuje umění s tématem klimatu

Divadlo pod Palmovkou hostí mezinárodně úspěšný projekt, který prostřednictvím stylizovaných portrétů otevírá aktuální ekologická témata. Výstava vizuální umělkyně Radoslavy Boor propojuje umění s naléhavou výpovědí o světě kolem nás.

Série osmnácti stylizovaných portrétů, která si klade za cíl reflektovat aktuální problémy spojené se změnami klimatu, ozdobí od 13. dubna na dva měsíce foyer libeňské scény. Portréty vznikly pod taktovkou vizuální umělkyně Radoslavy Boor. Vernisáž výstavy se uskuteční symbolicky na Den Země, ve středu 22. dubna od 18 hodin.

Nekomerční projekt s původním názvem We Are Earth vznikl jako upřímná reakce původem bulharské umělkyně na rozsáhlý požár amazonského pralesa v roce 2019. „Jedním ze způsobů, jak pomoci, je šíření povědomí o těchto problémech. Jako vizuální umělkyně jsem se rozhodla dělat to, co umím nejlépe – vytvářet působivé vizuály. Chtěla jsem šířit informace o globálních ekologických problémech k co největšímu počtu lidí a motivovat je prostřednictvím umění a kreativního vyjádření. S odstupem sedmi let jsem s novými portréty ještě více rozšířila paletu fenoménů, kterým aktuálně čelíme, a souvisejících témat. I tak na některá, jež dlouho nosím v hlavě, nedošlo. Třeba na etický rozměr velkochovů nebo masivní zásahy do globálních ekosystémů v důsledku válečných konfliktů,“ vysvětluje Radoslava Boor.

Fotografické portréty vybraných osobností stylizované bodypaintingem pojímá jako ztělesnění škod, které lidé páchají na Zemi, i toho, jaký vliv mají tyto škody zpětně na lidské pokolení. S výzvou k účasti na původním projektu se obrátila na své krajany, například na televizní moderátorku Dessy Stoyanovou, modelku Mariu Silvestar, herečku Lily Gelevu, bývalou tenisovou hvězdu Magdalenu Maleevu nebo na poslance a humanitárního aktivistu Manola Peykova.

Do roku 2025 viděly portréty z původní série stovky tisíc lidí po celém světě – v Evropě, Asii, Severní a Jižní Americe – v rámci samostatných výstav nebo jako součást mezinárodních přehlídek grafického designu. Zastoupeny byly třeba na Mezinárodním trienále plakátu ve finském Lahti (2022), Bienále grafického designu v Peru (2023), Mezinárodním bienále plakátů v Mexiku (2024) nebo na loňském Mezinárodním bienále plakátového umění v Soulu. Portréty ze série We Are Earth získaly také prestižní mezinárodní ocenění, například Zlatou cenu mezinárodní soutěže Poster Stellars v New Jersey (v roce 2024, za portrét s názvem Raising The Sea Level).

Projekt We Are Earth zavítal mimo jiné v roce 2023 také do pražského Národního zemědělského muzea nebo do sídla Evropské komise v Bruselu.

Novou sérii 18 portrétů Radoslava Boor realizovala v únoru a březnu tohoto roku v Divadle pod Palmovkou s členy hereckého ansámblu divadla, fotografy Kirilem Todorovem a Bohoušem Pospíšilem a kadeřníky Pawlem Kaletou a Rositso Milkovou.

„Těší mě, že můžeme v našem divadle hostit tento úspěšný výtvarný projekt právě v této době. Skvěle se totiž mimo jiné propojuje s naší letošní dramaturgií. Nedávno jsme uvedli v premiéře novou inscenaci Tomáše Dianišky s názvem Havěť, která se k podobným problémům, jaké ve své sérii portrétů jedinečně reflektuje Radoslava Boor, také vztahuje. Doufám, že tento nový kontext, v němž se herci s nadšením zabydleli, potěší i naše diváky,“ uvedl umělecký šéf a ředitel Divadla pod Palmovkou, Michal Lang.

Vizuální umělkyně, grafická designérka, kurátorka a pedagožka Radoslava Boor se narodila v bulharské Sofii, od roku 2007 žije a pracuje v Praze. Vystudovala knižní ilustraci a grafický design na Národní akademii umění v Sofii. V oblasti grafického designu se pohybuje 25 let. K divadelnímu prostředí má blízko – pracovala jako grafická designérka pro Národní operu v Sofii a Státní operu ve Varně a také pro většinu divadel v Bulharsku. Působí také jako kurátorka a je členkou porot prestižních soutěží plakátů. Její dcera Sofia Lily se strhujícím způsobem zhostila role Josie v inscenaci Divadla pod Palmovkou s názvem U Kočičí bažiny.

Ilustrační foto 1: Zotavující se Země. Země se dokáže zotavit z dopadů lidské činnosti a znečištění. Ekosystémy, jako jsou řeky, lesy a atmosféra, prokázaly schopnost regenerace prostřednictvím přirozených procesů, když jim lidé dopřejí prostor. Důkazem jsou například zprávy o postupné obnově ozónové vrstvy nebo o návratu některých živočichů do volné přírody. Zotavení Země však může trvat desítky až stovky let a může být neúplné, pokud její poškození překročí kritickou mez.

Na snímku je Barbora Kubátová, credit: Kiril Todorov

Ilustrační foto 2: Mikroplasty. Plast se nikdy nerozloží – pouze se rozpadá na stále menší částice. Mikroplasty a ještě menší nanoplasty lékaři už objevili v lidské krvi, plicích, placentě, játrech, ledvinách nebo mozku. Tyto částice, které se do těla dostávají s potravou a vodou nebo jsou vdechovány ze vzduchu, jsou spojovány s potenciálními zdravotními riziky, včetně kardiovaskulárních potíží nebo chronických zánětů.

Na snímku je Michal Lurie, credit: Bohouš Pospíšil