Zapomenuté akcie z kuponové privatizace mohou i po letech svým majitelům přinést statisíce

Na stovkách tisíc investičních účtů z období kuponové privatizace mají Češi i po téměř 30 letech stále majetek za bezmála 10 miliard korun. Většina lidí, kterých se tyto zapomenuté miliardy týkají, přitom vůbec netuší, že jsou ve skutečnosti bohatší, než si myslí. A řadě ostatních Čechů, kteří si na svou investici z minulosti alespoň matně vzpomínají, se zase zdá být příliš složité, se k vlastním akciím a nárokům na dividendy dostat a zpeněžit je. Ve skutečnosti ale může být cesta k penězům až překvapivě snadná.

První krok – pátrání po účtu

Možností, jak na vlastní pěst ověřit, zda je konkrétní člověk vlastníkem takzvaného nezařazeného majetkového účtu, na němž by mohl hodnotný majetek být, je hned několik. O výpis lze například požádat přímo Centrální depozitář cenných papírů (CDCP), který spravuje a vede centrální evidenci cenných papírů na území České republiky. Služba je však nyní dostupná pouze korespondenčně, a to za poplatek 500 korun. Nyní se CDCP sice chystá umožnit získání výpisu i elektronicky, a to prostřednictvím takzvané bankovní identity. I v tomto případě však budou muset lidé uhradit poplatek v řádu desetikorun a většinou úplně zbytečně, protože mnozí žádné hodnotné akcie nenaleznou.

Další variantou, jak se k výpisu dostat, je požádat o něj u některého z účastníků CDCP. Jedná se například o banky či makléřské společnosti. I v tomto případě je však služba zpoplatněna, byť si za ni někteří účastníci účtují méně než 500 Kč, jež požaduje přímo CDCP.

Zpeněžit akcie je složité

Samotná informace o tom, že je klient majitelem nezařazeného majetkového účtu a že se na takovém účtu případně nacházejí i akcie, ale ještě neznamená že je majetek hodnotný a že je možné jej zpeněžit. Řada firem, jež prošly kuponovou privatizací, již totiž neexistuje, transformovaly se do jiných společností, nebo zkrátka nemají již žádnou hodnotu. Už samotné ověření hodnoty akcií je tak pro běžného člověka zpravidla příliš obtížné. 

Ještě složitější je však případné hodnotné akcie zpeněžit. Klienty v takovém případě čeká zdlouhavé papírování, zakládání majetkového účtu a nutnost vyplnit řadu formulářů, například proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. U společností, jejichž akcie se neobchodují veřejně na burze (a takových je na nezařazených účtech bohužel naprostá většina) je pak pro jednotlivce s malým počtem akcií prodej cenných papírů v praxi nereálný.

Jedna služba řeší vše

Všem výše uvedeným komplikacím se však mohou lidé vyhnout díky online službě Zapomenuté miliardy. Stejně jako v ostatních případech jejím prostřednictvím zjistí, zda jsou majiteli nezařazeného majetkového účtu a zda na něm mají akcie. Pokud se ale ukáže, že účet nemají, nebo na něm jsou bezcenné akcie, nemusí za prověření na rozdíl od ostatních služeb hradit vůbec nic. Nálezné hradí pouze v případě, že od služby Zapomenuté miliardy dostanou nabídku na odkup nalezených akcií. Od začátku tak mají jistotu, že když se do služby zaregistrují a proces hledání dokončí, nemohou nic ztratit. 

V případě, že se na účtu skutečně hodnotný majetek najde a klient obdrží nabídku na odkup, nemusí se už o nic dalšího starat. Součástí služby Zapomenuté miliardy je i zajištění celého procesu zpeněžení akcií. Lidé se tak nejen vyhnou složité administrativě, ale mají tak šanci i na získání peněz i za ty akcie, jež jsou individuálně prakticky neprodejné. Využití nabídky na odkup nicméně není povinné není. Pokud lidé chtějí, mohou si akcie ponechat, nebo s nimi nakládat po vlastní ose.

Šťastných nálezců jsou desetitisíce

Za dva měsíce od spuštění se do služby Zapomenuté miliardy zaregistrovalo už více než sto tisíc lidí. Nález hodnotných akcií pak zaznamenal zhruba každý devátý. Průměrný věk nálezců je 62 let, což odpovídá obvyklému věku lidí, kteří se v 90. letech lety zapojili do kuponové privatizace. Nejstaršímu šťastlivci pak bylo dokonce 78 let. Celkem služba pomohla lidem najít majetek už za více než tři sta milionů korun. Průměrná nalezená částka činí aktuálně zhruba 25 až 30 tisíc korun, výjimkou ale nejsou ani statisícové nálezy. Nejvyšší obnos, který zatím připadá na jednoho nálezce, činí 407 tisíc korun. Peníze v tomto případě putovaly do Zlínského kraje.

Zakladatel služby Zapomenuté miliardy Daniel Surmař připomíná, že během podzimu letošního roku dojde k promlčení nároků ze zapomenutých akcií v celkové výši zhruba jedné miliardy korun. Půjde například o nároky na dividendy společností Unipetrol a Česká spořitelna. S ohledem na připravované vytěsnění akcionářů pak začne běžet promlčecí lhůta také v případě akcií telekomunikační společnosti O2. “Lidem proto doporučuji, aby prověření případného vlastnictví nezařazeného účtu z dob kuponové privatizace raději neodkládali. Za prověření nic nedají, na druhou stranu ale mohou zbytečně přijít o hodně peněz, pokud jejich nároky propadnou,” říká Surmař

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...