Žloutenka typu C – hrozba dřímající v těle desítek tisíc lidí

(Praha) Desítky tisíc “časovaných bomb“ v podobě nákazy virovou hepatitidou typu C tikají v České republice. Drtivá většina nakažených o své nemoci neví.  Projeví se totiž až za 20 – 30 let od nákazy. Celou dobu však postupně ničí játra. Může skončit jejich selháním v důsledku cirhózy nebo rakoviny jater. Žloutenku typu C je přitom možné zcela vyléčit ústně podávanými léky, a to za dva měsíce. Podle odhadů odborníků v Česku ročně prodělá léčbu hepatitidy pouze 1200 osob. Upozorňují na to při Světovém dni hepatitidy, který letos připadá na 28. července.

Infikovaní často nemají žádné zjevné příznaky a neví o své nemoci desítky let – proto se epidemie hepatitidy typu C tato označuje jako skrytá. „Nákaza neznamená nebezpečí jen pro svého nositele, ale i pro okolí. Hlavní cestou nákazy infekce vírové hepatitidy tohoto typu je přenos krví, a to zejména při sdíleni společného náčiní mezi lidmi, kteří užívají injekčně drogy.  K nákaze ale dochází i sexuálním stykem. Stále se mohou objevit také lidé, kteří se nakazili při krevní transfúzi v dobách, kdy se krev dárců na hepatitidu C netestovala“ říká doc. MUDr. Viktor Mravčík Ph.D., vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Nemoc postupné ničí životně důležitý orgán, a až se projeví v plné síle. bývá mnohdy pozdě. Podle lékařů je včasné odhaleni virové hepatitidy nezbytné pro úspěšnou léčbu a ochranu společnosti. „Analýza nákladové efektivity prokázala, že okamžitá léčba pacientů s chronickou hepatitidou C je účinnější a méně nákladná než péče o pokročilejší stadia onemocnění. Čím později nemoc odhalíme, tím horší má dopady nejen na jedince, ale i na jeho okolí,“ doplňuje doc. Mravčík

Právě včasné odhalení nemoci je největším oříškem. Nejčastěji – zhruba ze 60 %  – jsou totiž mezi nakaženými injekční uživatelé drog. Odbornici odhaduji, že v Česku se pohybuje 9-12 tisíc aktivních uživatelů drog, kteří je berou injekčně. Na nemoc se tak přichází právě v nízkoprahových programech, které s drogově závislými pracují, poskytují možnost testováni, výměnu jehel a stříkaček za čisté, informace a pomoc při zprostředkování další léčby.

Podle Sdruženi pacientů s diagnózou závislosti Recovery však stát v poslední době činnost těchto organizaci finančně omezuje. „V české republice máme odlišnou drogovou scénu než v ostatních zemích. Žije zde přibližně 40 000 uživatelů pervritinu, z nichž podstatná část užívá drogu nitrožilně. Přesto je výskyt nakažených hepatitidou typu C a virem HIV poměrně nízký.  Zásluhu na tom maji neziskové organizace které do značné míry suplují činnost státu a drogově závislými pracují. Jejich terénní pracovníci například nabízejí nové jehly a eliminují riziko nákazy a chrání tak celou populaci. Provádějí i programy zacílené na detekci nemoci. Bohužel ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí kraje neustále krátí peníze potřebné pro jejich práci, a činnost tok omezují. Hrozí zhoršení stavu a nárůst počtu nakažených,“ říká František Trantina, předseda pacientského sdruženi Recovery . „Pokud tyto preventivní a kontaktní programy nebudou dobře dostupné, nemocné včas nikdo nevyhledá a nezaléčí, lze očekávat v následujících dvou dekádách významný dopad epidemie žloutenky C na nemocnost a úmrtnost,“

Přesnou představu o tom, kolik lidí je nakaženo žloutenkou typu C, mají v českých věznicích, nastupující totiž bez výjimky procházeli testem. „Infekci je podle údajů Vězeňské služby ČR nakažena až třetina odsouzených. Z nich je většina drogově závislá. Výhodou koncentrace do jednoho místa je, že jsou zachyceni včas, nevýhodou, že nemoc předávají dál. Například aplikací drogy infikovanou jehlou nebo při tetováni. Tím, že Jsou na jednom místě a z léčby neodejdou, je umíme v podstatě všechny vyléčit. Většinou jde o mladé lidi ve věku od 20 do 40 let a léčbu téměř nikdo z nich neodmítá. Narážíme ale na finanční strop pojišťoven. Všeobecná zdravotní pojišťovna pokryje léčbu u zhruba čtvrtiny těch, kteří ji potřebuji, a nemocni pak končí „na čekačce.” Problém je, že se vracejí do vězení, kde mohou znovu nakazit ty, co jsme předtím vyléčili,” uvádí MUDr. Vratislav Řehák z Centra pro léčbu virových hepatitid nestátního zdravotnického zařízení Remedis. Počet vězňů se pohybuje mezi 22 000 a 25 000. Každý rok se se žloutenkou typu C ve věznicích léčí přibližně 600 vězňů. Podle MUDr. Řeháka to zdaleka nestačí, přitom právě vězení je ideálním místem pro záchyt a léčbu všech infikovaných. „Hlavní prevencí hepatitidy typu C je v dnešní době léčba zdroje infekce,” dodává MUDr. Řehák,

Přestože zachycenou nemoc lze dobře léčit, Česká republika nemá národní strategii eliminace virové hepatitidy typu C. Zavedení strategie doporučila členským státům, mezi něž Česká republika patří, Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta zároveň stanovila odstranění viru hepatitidy C do roku 2030 jako významný cíl veřejného zdravotnictví. „Při současných léčebných možnostech by bylo možné nemoc v české republice téměř zcela vymýtit během 10 let Nyní jednáme s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami o schválení akčního plánu na období 2019-2021. Plán se zaměřuje na eliminaci této nemoci v epidemiologicky nejvýznamnější skupině v České republice — u uživatelů drog. Nenahrazuje národní strategii eliminace žloutenky C pro všechny cílové skupiny podle dokumentů WHO, ale může být její významnou součástí,” dodává doc. Mravčík. V České republice se diagnózu hepatitidy C každoročně nově vyslechne zhruba 1000 lidí. Nejvíce nemocných žije v Ústeckém a Karlovarském kraji, naopak nejméně v kraji Zlínském.

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...