Čapí realityshow komplikují práci záchranných stanic

Webkamery instalované u mnoha hnízd čápů bílých po celém Česku ukazují veřejnosti přírodu takovou, jaká je. Leč velká část sledující veřejnosti se s přírodními zákony nechce smířit. Požaduje, aby bylo proti nim bojováno. A požaduje to, bohužel, po záchranných stanicích. Zabití nejmenšího čápa v hnízdě v Oseku u Rokycan způsobilo dokonce mezinárodní poprask! 

Záchranná stanice pro handicapované živočichy v Rokycanech se v posledních dnech dostala do obrovského tlaku – desítky telefonátů, emailů, stížností z celé Evropy – s jediným požadavkem: „Zachraňte malého čápa, kterého se v hnízdě v Oseku u Rokycan jeho matka rozhodla zabít!“ Hnízdo je totiž sledováno webkamerou a tak se diváci stali svědky běžného přírodního procesu. Nejen u čápů bílých, ale i u mnoha dalších druhů se stává, že nejmladší resp. nejslabší mládě rodiče zabíjejí. Stalo se tak i v tomto hnízdě. To zabíjení však trvalo několik dní. A během nich diváci videopřenosu soustředili obrovský tlak na záchrannou stanici v Rokycanech, aby zasáhla a ptáčeti pomohla. Nejslabším se přece musí pomáhat. Jenže taková pravidla jsou přírodě cizí a je jedině dobře, že rokycanští ochranáři nepodlehli a tento, pro nás tak krutý zákon přírody neobešli. Záchranné stanice tu totiž jsou především proto, aby seznamovaly lidi s divokými zvířaty a jejich přirozeným chováním. Aby názorně ukazovaly, kde a jak lidé divokým zvířatům škodí. A teprve pak, aby pomáhaly zvířatům v nouzi, ale pokud je to možné, především těm zvířatům, která do té nouze přivedl člověk svým nezodpovědným chováním.

Co se týče našich čápů bílých – soustřeďme se prosím na to, že nejvíce je ohrožuje likvidace mokřadního prostředí, ve kterém sbírají potravu.  Soustřeďme se na to, že jejich problémem je i chemizace zemědělství, nebezpečné typy elektrických sloupů, střelba, která je provází po velkou část jejich cest na zimoviště i likvidace prostředí, ve kterém tradičně zimují. Zároveň zkusme přijmout fakt, že zvířecí mláďata prostě umírají, že jaksi není možné, aby z několika desítek čapích mláďat, které čapí pár za svůj život zplodí, jich do dospělosti přežilo více jak 2 kusy!

Co se týče našich záchranných stanic – věřme, že v nich s místní znalostí rozhodují odborníci a nepochybujme o jejich rozhodnutích! Ani je neobviňujme z necitlivosti. Mnohdy jsou to těžká rozhodnutí. Mnohdy musí přistoupit na usmrcení i takových pacientů, kteří by možná měli malou šanci na vyléčení. Jenže by to stálo příliš mnoho peněz a energie vydaných na úkor druhých zvířat, která by jinak měla větší šanci (rozhodování je to ne nepodobné čápici z oseckého hnízda, ta také zřejmě instinktivně zvažuje, do jakým potomků investovat energii a potravu a do jakých by to bylo zbytečné a na úkor…).

Prosím, neodsuzujte záchranné stanice za to, že se chovají racionálně. A podporujte je i nadále! Chcete-li podpořit přímo záchrannou stanici v Rokycanech, která v letošním roce přijala rekordní počet zvířat v nouzi, můžete tak učinit darem na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi č. 33 55 33 22/0800 s variabilním symbolem 2901. Děkujeme! Více info na www.zvirevnouzi.cz.

Petr Stýblo, Český svaz ochránců přírody

 

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...