E-šmejdi útočili na 11,8 miliardy korun. Banky zachránily většinu peněz, Češi ale stále riskují

Kybernetičtí podvodníci se během prvních devíti měsíců roku pokusili připravit klienty bank o 11,8 miliardy korun. Bankám se podařilo ochránit více než 9,6 miliardy, přesto škody přesáhly 2,2 miliardy korun. Při více než 75 tisících útocích vzrostla průměrná ztráta na jednoho klienta na 29 266 korun. Index kyberbezpečnosti České bankovní asociace přitom zůstal na 62 bodech, stejně jako loni. S pokusem o podvod se osobně setkaly téměř tři čtvrtiny Čechů, přesto mnozí nadále podceňují základní bezpečnostní pravidla. Nejhůře si vedou mladí lidé ve věku 18 až 34 let, kteří častěji chybují při používání hesel, otevírání příloh či reakcích na bezpečnostní upozornění.

Bankám se za první tři čtvrtletí letošního roku podařilo klientům ochránit 9,6 miliardy korun, což je meziročně o 2,1 miliardy vyšší číslo. Přesto celkové škody dosáhly 2,2 miliardy korun, tedy přibližně o 840 milionů více než ve stejném období loňského roku. Za rostoucími objemy zachráněných i odcizených peněz stojí také vyšší počet útoků.

Letošní Index kyberbezpečnosti ČBA ukazuje, že lidé sice věnují pozornost zabezpečení svých peněz, v řadě dalších oblastí ale polevují. Pětina Čechů například používá stejné heslo pro všechny aplikace a služby, méně lidí zabezpečuje svá zařízení a přibývá těch, kteří otevírají přílohy od neznámých odesílatelů.

„Nejde jen o technologie, ale také každodenní rozhodnutí každého z nás. Nestačí chránit si pouze bankovní účet silným heslem, když stejné heslo používáme i jinde nebo bez rozmyslu otevíráme neznámé přílohy. Útočníci často využívají právě okamžik nepozornosti nebo falešný pocit bezpečí,“ komentuje výsledky výzkumu Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.

Nejhůř jsou na tom mladí lidé

Nejnižšího skóre v indexu kyberbezpečnosti dosahují mladí lidé ve věku 18 až 34 let, kteří získali pouze 59 bodů. Jejich výsledky odhalují slabiny zejména v oblasti zabezpečení online účtů. Silné a dostatečně bezpečné heslo k internetovému bankovnictví používá jen 56 % mladých, zatímco v celé populaci je to 62 %. Ještě výraznější rozdíl je v používání unikátních hesel pro jednotlivé služby – mezi mladými je využívá pouze pětina, oproti 31 % v celé populaci.

Mladí také méně pravidelně sledují bezpečnostní upozornění. Zprávy své banky čte pravidelně pouze 29 % z nich, zatímco v celé populaci je to 46 %. Bezpečnostní upozornění mobilu či počítače pravidelně sleduje 36 % mladých oproti 55 % z ostatních věkových kategorií. Rizikovější je i jejich zacházení s e-mailovými přílohami. Dvanáct procent mladých běžně otevírá přílohy od neznámých odesílatelů, zatímco v celé populaci je to 7 %.

„Naše bezpečnostní systémy a týmy dokážou zastavit přibližně čtyři z pěti podvodných transakcí, což je důkaz, že investice do bezpečnosti mají smysl. Stále častěji ale útočníci cílí přímo na klienty. Největší slabinou dnes totiž nejsou technologie, ale lidské chování. Podvodníci se snaží lidi manipulací, pocitem naléhavosti či vydáváním se za bankéře nebo policisty přimět, aby jim sami zpřístupnili své peníze. Vedle technologické ochrany je proto klíčová také schopnost rozpoznat manipulaci, zachovat si chladnou hlavu, nedělat unáhlená rozhodnutí a při jakýchkoli pochybností co nejdříve kontaktovat svého bankéře,“ doplňuje Petr Zíma, manažer pro kyberbezpečnost České spořitelny.

Tři čtvrtiny lidí se setkaly s pokusem o kyberútok

Osobní zkušenost s kybernetickým útokem nebo pokusem o něj má 73 % Čechů. Oproti loňským 77 % jde o mírný pokles, přesto zůstávají podvodné zprávy a další pokusy o útok běžnou součástí online prostředí.

Lidé se nejčastěji setkávají s e-maily, které slibují výhru nebo dědictví, případně se tváří jako zpráva od dopravce či pošty. S oběma typy podvodných e-mailů se osobně setkaly přibližně dvě pětiny respondentů. Více než třetina zaznamenala podvodné zprávy v SMS nebo chatovacích aplikacích a třetina se setkala s podvodem na sociálních sítích.

Ne všechny pokusy však zůstávají bez následků. Z lidí, kteří se s kybernetickým útokem nebo jeho pokusem osobně setkali, přišla desetina o část nebo dokonce všechny peníze na bankovním účtu. Z těch, kterým se to stalo, se 55 % podařilo získat zpět alespoň část ztracené částky. Banky svým klientům zachránily za letošní tři čtvrtletí více než 9,6 miliardy korun, co je víc než 81 % všech prostředků, které se e-šmejdi pokusili odčerpat.

Zkušenost s podvodem přiměla část lidí ke změně chování. Alespoň nějaké bezpečnostní opatření přijalo 52 % z nich, nejčastěji šlo o aktivaci dvoufázového ověření, pravidelnou kontrolu účtů a transakcí nebo větší obezřetnost vůči neznámým přílohám.„Průzkum zachycuje to, jak lidé situaci vnímají. Skutečné finanční ztráty, které postihují domácnosti a zejména firmy, kde se incidenty často vůbec nehlásí, však vypovídají o podstatně závažnějším problému. Každý z nás zastává několik rolí – jsme rodiči, zaměstnanci, klienty bank nebo uživateli sociálních sítí. A útočníci dokážou každou z nich využít ve svůj prospěch. S rostoucí závislostí na digitálních službách už samotná osvěta a vzdělávání nestačí. Základní úroveň ochrany by proto měla být samozřejmostí, nikoli volbou. Jinak se otázka, zda o své peníze přijdeme, mění v otázku, kdy se tak stane,“ vysvětluje Michal Března, Market Lead pro střední a východní Evropu společnosti ESET Corporate Solutions.

Pozor na falešné telefonáty i pocit, že se mě podvod netýká

Tři čtvrtiny Čechů vědí, že existují technologie, které umožňují napodobit hlas člověka nebo telefonní číslo instituce, za kterou se podvodník vydává. Přesto je důležité nepovažovat samotné zobrazené číslo nebo známý hlas za důkaz důvěryhodnosti.

Na otázku, pokud by volal údajný bankéř a požadoval osobní nebo platební údaje kvůli údajnému napadení účtu, 38 % respondentů odpovědělo, že by informace neposkytlo a situaci by si ověřilo telefonicky nebo osobně ve své bance. Další čtvrtina by telefonát nahlásila bance prostřednictvím oficiálního kanálu. Přibližně pětina by informace neposkytla, ale dál by se situací nezabývala. Zbývající 2 % respondentů by požadované informace poskytla.

„Je paradoxní, že ačkoli se s pokusem o kybernetický útok setkaly téměř tři čtvrtiny Čechů, naše každodenní chování tomu neodpovídá. Zabezpečení zařízení se zhoršuje a přibývá lidí, kteří důvěřivě otevírají neznámé přílohy. Kybernetická bezpečnost přitom není otázkou věku ani výše úspor, ale především našich návyků, schopnosti rozpoznat riziko a chovat se obezřetně. Nestačí si jednou nastavit bezpečné heslo nebo antivirový program, ale být ve střehu každý den, protože obětí kybernetického útoku se může stát opravdu kdokoli,“ uzavírá Michal Straka, specialista na finanční trh agentury Ipsos.

* Čísla jsou vždy do konce září daného roku.

Jak se chránit? Základní pravidla kyberbezpečnosti

• Používejte pro každou službu jiné heslo. Silné a unikátní heslo omezí riziko, že únik z jednoho účtu ohrozí i ostatní.
• Zapněte dvoufázové ověřování. Pokud ho služba nabízí, využívejte ho nejen u bankovnictví, ale také u e-mailu a dalších důležitých účtů.
• Neotevírejte podezřelé přílohy a odkazy. Zvláštní pozornost věnujte zprávám o výhrách, dědictví, zásilkách nebo údajných problémech s účtem.
• Čtěte bezpečnostní upozornění. Pravidelně kontrolujte zprávy banky a upozornění operačního systému i aplikací.
• Aktualizujte zařízení a dbejte na jejich zabezpečení. Neodkládejte aktualizace a ověřte si, jakou ochranu váš telefon a počítač skutečně mají.
• Nevěřte automaticky hlasu ani telefonnímu číslu. Pokud volající tvrdí, že je z banky, a žádá citlivé údaje nebo naléhá na rychlé jednání, hovor ukončete a situaci ověřte přes oficiální kontakt banky.
• Pravidelně kontrolujte pohyby na účtu. Neznámé transakce řešte bez odkladu se svou bankou.
• Udělejte si Kybertest. E‑šmejdi hledají stále nové triky. Buďte proto o krok napřed a otestujte se, než naletíte.