Gepardí paterčata se poprvé ukážou návštěvníkům. V Zoo Praha je uvidí od příštího týdne

Pět mláďat geparda, která se v Zoo Praha narodila 18. června, čeká první setkání s návštěvníky. Spolu se svou sedmiletou matkou Daenerys budou od příštího týdne k vidění ve výběhu vedle Pavilonu šelem a plazů. Během prvních tří měsíců života přitom překonala několik náročných situací, od nezkušenosti matky přes její střevní infekci až po prudké letní bouřky. Nyní už mají za sebou vakcinaci, odčervení i určení pohlaví – jde o čtyři samce a jednu samici. Zoo Praha odchovává gepardy, kteří patří se 7 000 jedinci ve volné přírodě k nejohroženějším šelmám planety, po osmileté přestávce.

„Od roku 2020 procházel evropský chov gepardů znepokojivým poklesem jedinců. Teprve letos se začíná populační křivka opět otáčet pozitivním směrem,“ říká kurátor savců Pavel Brandl. „U tohoto druhu je každé odchované mládě zásadní.“

Gepardice si vybrala k porodu venkovní výběh v zázemí celkem nečekaně. Odchov tak sice od počátku probíhá přirozeně, to s sebou však nese řadu rizik, stejně jako ve volné přírodě. „Mláďata prošla obdobím silných lijáků, proti kterým je chránila jen jejich matka a strom ve výběhu. Odchov v tu dobu připomínal boj o přežití malých gepardů, kteří se i na východoafrických pláních narodí do doby dešťů. V nadsázce nás to vedlo k domněnce, zda hřbetní hříva mláďat, jejíž existenci vysvětlují různé hypotézy, neslouží jako rafinovaná nepromokavá pláštěnka,“ říká.

V červenci se geparďatům prořezaly zuby a vedle mléka se začala zajímat o krmení své matky. „Měli jsme obavy, jestli nezkušená samice bude potomkům přinášet potravu do výběhu nebo je na krmení dovnitř vodit. Zpočátku byla nejistá z toho, že ji mláďata chtěla následovat do ubikace, a nijak je v tom nepodporovala. Dnes už na ně naopak matka volá a povzbuzuje, aby ji následovala,“ popisuje Brandl.

Další komplikací byla střevní infekce matky na začátku srpna, ztížená faktem, že tato samice dostává dlouhodobě léky na podporu trávení. I tehdy projevila Daenerys svou nezdolnost, která se patrně propsala i do jejích potomků. Přes všechny úspěšně překonané těžkosti se mláďata zatím nedají považovat za plně odchovaná.

Gepardi patří k tradičním druhům Zoo Praha. První jedinec, samec Mignon, přišel z cirkusu Kludský už v roce 1933, tedy dva roky po jejím otevření. O skutečném chovu se ale dá hovořit až od sedmdesátých let, kdy se v Troji zdařil úspěch světového měřítka: v roce 1972 se Zoo Praha stala první v tehdejším Československu a teprve třetí zahradou na světě, kde se odchov podařil. Tento zdar se dá považovat za jeden z deseti nejvýznamnějších odchovů v historii pražské zoo, což připomene také 95. Výroční slavnost Zoo Praha, která proběhne v pondělí 28. září 2026.

Foto 1: Malí gepardi disponují nečekaně pestrou škálou zvuků: syčí, vrčí, pískají, či dokonce „vrkají“, přičemž některé jejich hlasové projevy evokují spíš ptáky než šelmy. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto 2: Gepardí samice žijí samotářsky, samci však často vytvářejí se svými bratry celoživotní spojenectví, což je řadí k jedněm z mála alespoň částečně společenských druhů kočkovitých šelem. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto 3: Malí gepardi mají po narození světlou vztyčenou hřívu na krku a na hřbetě. Různé hypotézy hovoří o její funkci jako termoregulátoru, mechanismu ukrytí se ve vysoké trávě, nebo dokonce o evolučně cílené podobě s neohroženým medojedem, na nějž si ledajaký predátor netroufne. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto 4: Malí gepardi jsou oproti dospělým šedaví, od narození mají nicméně typickou skvrnitou kresbu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto 5: Matka aktuálních geparďat zvaná Daenerys překvapila chovatele svou pečlivostí a návštěvníky jistě ohromí její trpělivost. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha