Jan Pirk: Sport je strašně důležitý, člověk je součástí přírody
Vánoce jsou příležitostí k usmíření rozdělené společnosti, řekl v Press klubu Frekvence 1 kardiochirurg a profesor Jan Pirk. S moderátorkou Bárou Nesvadbovou si povídal také o tom, proč je pro nás důležitý pohyb nebo jak se změnila lékařská etiketa od dob, kdy začínal.
Podle Jana Pirka stále sice žijeme v demokratické společnosti, ale v posledních dvou letech znova nastoupila totalita. Se stranickou jistotou se nám říká, co je správné a co je špatně. Vyjádřil přání, abychom letošní Vánoce, které jsou pro mnohé z nás nejkrásnějšími křesťanskými svátky v roce, využili ke smíření. „Společnost se podařilo rozdělit, lidé jsou na sebe hrubí nejen slovně, ale i fyzicky. To je strašné. Měli bychom si říct, že využijeme Vánoce k usmíření. Mohli bychom si říct, že už se na to vyprdneme a začneme žít normálně,“ řekl pro Frekvenci 1. Nošení roušek a respirátorů potlačuje nejen individualitu, ale hlavně nonverbální komunikaci, která je mezi lidmi extrémně důležitá. Jako příklad uvedl, že ještě neviděl bez zakrytí obličeje nové spolupracovníky v IKEMu, kteří nastoupili během covidu. Návrat k normálu po dvou letech bude velmi složitý, obzvláště u malých děti. Se situací bychom se neměli smířit, nicméně o svátcích bychom si měli povídat o hezkých věcech.
Proč je sport důležitý?
„Sport je strašně důležitý, protože jsme součástí živé přírody. Všechna zvířata se hýbou. Člověk byl původně sběrač a před nepřítelem musel utéct,“ uvedl Jan Pirk. Civilizace nás bohužel vede k tomu, že lenivíme. Maraton, který běžel celkem třináctkrát, je podle něho velkou výzvou, ale ne extrémní. Domnívá se, že extrém není zdravý v ničem. Doporučuje nepodléhat módním trendům bezhlavě a bez rozmyslu. I na dnes velmi populární otužování je třeba se pečlivě připravovat a trénovat stejně jako na maratón. Profesor patří rovněž mezi velké příznivce Jizerské 50. Energii a sílu čerpá jednak z genů a pak právě z pohybu. Vedle zmíněného dodání energie nám sport pomáhá proti stresu, ale i k vypěstování si vnitřní vůle a vytrvalosti. Kolektivní sport nás pak učí k odpovědnosti vůči týmu. „Každé ráno 25 minut cvičím. I když se mi nechce. Vím, že si musím nastartovat den,“ prozradil na sebe.
Jak se změnila lékařská etiketa?
K operacím, kterých má za sebou tisíce, Jan Pirk řekl: „Strach a trému mít nesmíš, ale respekt ke každé operaci a člověku mít musíš.“ Etiketa lékařského chování se zásadně změnila od dob, kdy za komunistů začínal. Tehdy se na pacienty dívali jen skrz diagnózy. Dnes je pacient člověk se jménem. „Každý operatér se jde představit pacientovi den před operací. Pohovoří s ním, probere vše podrobně a podepíšou spolu skutečně informovaný souhlas,“ zdůraznil. Dnes už vědí, že v uzdravení pacienta hraje psychosomatika obrovskou roli. Dodal: „Důležité je proto naladit se na stejnou tóninu s pacientem. Já se musím s ním bavit o tom, co ho zajímá.“
V práci je Jan Pirk opravdu šťastný až v momentě, když pacient odchází domu. V soukromí pak, když je rodina pohromadě. „Základem společnosti je rodina. Pokud ta je v pořádku, tak se tak chováme i navenek,“ řekl.