Kniha z nakladatelství Universum: Zbyněk Hrkal, Stopy bílého muže – Voda včera, dnes a zítra

Nedostatek vody a problém využívání vodních zdrojů, to jsou témata, která ve své knize Voda včera, dnes a zítra zpracovává celosvětově působící hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Kniha na pomezí cestopisu a literatury faktu nás zavede do exotických zemí s koloniální historií poznamenaných zásahem „bílého muže“.

Problematika nedostatku vody se tak autorovi stává odrazovým můstkem k obecnějšímu pojednání o skutečné podstatě problémů, s nimiž se dané státy potýkají a které ve stále větší míře zasahují do života obyvatel dnešní Evropy, Českou republiku nevyjímaje.

Období, kdy naše civilizace určovala chod dějin, je minulostí. Nyní nejde o to, jak světu vládnout, ale jak v jeho novém uspořádání přežít. Kniha je volným pokračováním úspěšných titulů O lidech a vodě (2015, vyšlo i anglicky) a Voda včera, dnes a zítra (cena Miroslava Ivanova 2019).

Ukázka z knihy:

„A za to můžeme my!“

Tento výkřik doma slýchávám pravidelně, když se v televizním zpravodajství objeví hrůzy v Sýrii, Somálsku, Jemenu, Afghánistánu a dalších těžce zkoušených zemích.
Pronáší ho má žena, které tak patří dík za vznik této knihy. Byla múzou, inspirátorkou.
Velmi často se mi totiž dostane ještě upřesnění.

„Tedy ne my, ale vy.“

V rámci genderové vyváženosti se totiž dozvím, že příčinou všeho zla na planetě je muž, a to bílý muž, který světu vládl dlouhá staletí. Protože novináři hrůzné zprávy milují a zásobují jimi své diváky, posluchače a čtenáře v každodenních intervalech, diskuse na téma obviňování mužského bílého plemene a jeho obhajoba se staly naší poměrně častou rodinnou kratochvílí. Když jsme se našimi diskusními večery pochlubili známým, zjistili jsme, že sice ne s takovou intenzitou, ale probíhají i jinde.

Tehdy poprvé mě napadlo na toto téma napsat knihu. Pak jsem si uvědomil, jak úzce odkaz „bílého muže“ v koloniálním světě souvisí s dalším, všeobecně velmi frekventovaným tématem dnešní doby, a to s vodou, konkrétně jejím nedostatkem. Jedná se o poměrně nový problém, na který nejsme ani zvyklí a ani připravení. Až do nedávna jsme otázky žíznících měst a vyprahlých polí spojovali výhradně s rozvojovým světem. Jenže příroda se rozhodla, že vyzkouší odolnost i naší civilizace, a předložila před nás výzvu nazvanou sucho. (Pár slov úvodem)

Zbyněk Hrkal (*1957) je hydrogeolog, absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Svou odbornou kariéru zahájil v roce 1981 v tehdejším Ústředním ústavu geologickém. V roce 1991 odešel do Francie, kde pracoval v Úřadu pro geologický a důlní výzkum (Bureau de Recherches Geologiques et Minieres) v Orleansu.

Po návratu do ČR se stal vysokoškolským pedagogem Univerzity Karlovy a v roce 2003 byl jmenován docentem. Od roku 2004 je zaměstnán ve Výzkumném ústavu vodohospodářském, paralelně s tím se však i nadále věnuje pedagogické činnosti.

Jeho práce ho zavedla do pouštních oblastí střední Asie, Afriky a Ameriky i do tropické džungle jihovýchodní Asie nebo Amazonie.

Poznal citlivou problematiku Středního východu jak z pohledu Izraele, tak arabských států, když působil na palestinských územích na Západním břehu Jordánu, v Saudské Arábii nebo ve Spojených arabských emirátech.

Zbyněk Hrkal: Stopy bílého muže – Voda včera, dnes a zítra, vydalo nakladatelství Universum, 272 stran, doporučená cena 379 Kč