Kolik kroků za den je dost? Roli hraje správná technika i obuv

Deset tisíc kroků denně – je to málo, nebo moc? I odborníci se přou, zda je toto často propagované číslo pro zdraví a kondici ideální. Aby měly nachozené kroky skutečně přínos, záleží totiž i na způsobu chůze, kvalitě obuvi a správných návycích.

Když člověk prosedí většinu pracovní doby za počítačem, začne mu ubývat svalová hmota a naskakovat přebytečné kilogramy. Chybějící pohyb v práci je potřeba nahradit volnočasovými aktivitami. Podle statistik se jen v Evropské unii nedostatečně hýbou zhruba dvě třetiny obyvatel, a čím vyšší věk, tím toto číslo stoupá. Přitom stačí málo. Pro tělo nejpřirozenější je totiž podle řady odborníků „obyčejná“ chůze.

Fyzioterapeut Martin Kasmanse věnuje diagnostice a terapii funkčních poruch pohybového aparátu novorozenců, dětí a dospělých. „Noha sice není nejdůležitější článek lidského těla, ale dává nám jasný obraz o tom, v jakém stavu se celé tělo nachází. Co ho ovlivňovalo, jaká traumata a onemocnění překonalo, jaké aktivity člověk vykonává. Při bolesti ustupujeme od přirozeného pohybu, zvyšuje se napětí těla, hledáme zkratky a pomáháme si, abychom mohli vykonávat běžné aktivity, i když v omezeném režimu. Odráží se to na naší výkonnosti, vzhledu i vnímaní sebe samého,“ popisuje.

Chůze jako terapie pro tělo

Chůze je podle něho přirozený, preventivní i terapeutický pohyb pro tělo. Pokud chce být člověk zdravý a v kondici, je třeba se především zvednout ze židle. A jak tedy chodit správně?

Při každém kroku je důležité vždy přirozeně ohnout nohu v kotníku a zapojit všechny svaly na nohou, aby se odlehčily klouby. Nejdříve měkce došlápnout na patu a poté postupně přenášet váhu ke špičce. Kroky by měly být plynulé a stejně dlouhé. Také je vždy lepší dělat kratší kroky, lépe se tak uhlídá lehké položení paty na zem. Nesprávná chůze může vést nejen ke zvýšenému riziku puchýřů na nohou, ale také k riziku bolesti zad, kolen či kyčlí.

Také je třeba si uvědomit, že oněch často skloňovaných „deset tisíc kroků“ představuje ve skutečnosti zhruba sedm kilometrů. Není tedy rozhodně žádoucí „přepálit“ start, ale je třeba stanovit si reálné cíle. Zařadit chůzi do svého běžného režimu postupně. Například chodit pěšky z práce, vyrazit na delší vycházky se psem, na svižné sportovní procházky se sluchátky v uších a podobně. Kupte si krokoměr, a denní dávku postupně zvyšujte, aby netrpěla chodidla a klouby.

Potřeba je správná technika i boty

Synonymem přirozené chůze a volbou zdravého životního stylu se v posledních letech stalabarefoot obuv. Botyušité podle přirozeného tvaru chodidla, v nichž chodíte jakoby „na boso“. Pokud ovšem milujete boty na podpatcích či obuv do špičky, není nutné se jich úplně vzdávat. Pouze ve volném čase ulevte svým nohám v barefootu.

„Barefoot je zcela odlišný od běžné obuvi. Naše barefoot boty mají navíc flexibilní podrážku o tloušťce pouhé 4 mm, což zajišťuje chodidlům kontakt s povrchem. Zerodrop, čili nulový rozdíl mezi patou a špičkou, zlepšuje zase těžiště a držení těla. Široká špička bot zajišťuje pak dostatek prostoru pro prsty i v pohybu, takže je nestlačuje a nedeformuje. Barefoot boty jsou lehké a bez klenby, takže přirozeně posilují chodidlo a jeho správné fungování,“ přibližuje zakladatel společnosti BeLenka Juraj Fehervari, která právě takový typ obuvi vyrábí.

Barefoot jako návrat k přirozenosti

A pochvalují si ho i sportovci. Jako symbiózu se svým tělem jej označuje například Karel Balga z Hodonína, který v barefootových botách běžně chodí a absolvoval v nich dokonce i půlmaraton či náročný triatlon. „Můj styl běhu se tím změnil, přirozeně. Barefoot obutí nepustí, nedovolí vám to, co tlumená sportovní obuv. Řešil jsem odraz i dopad a pomalu zažíval nový styl běhu. Barefoot mi pomohl uvědomit si hodně věcí, co se týká práce nohou, svalů a facií,“ říká Balga.

Subjektivně hodnotí, že správné používání barefoot obuvi má pozitivní vliv na klouby, šlachy i celý pohybový aparát. „Přece jen je to jistým způsobem pokus návratu k přirozenosti,“ dodává.

You may also like...