Ministr kultury odvolal ředitelku Národní galerie Alicji Knast

Národní galerie Praha zahajuje jarní sezonu v kontextu zásadní změny ve svém vedení. Ministr kultury Oto Klempíř rozhodl o odvolání generální ředitelky Alicje Knast, což vyvolalo pozornost odborné i širší veřejnosti a otevírá otázky dalšího směřování této klíčové kulturní instituce.

Alicja Knast

Národní galerie Praha (NGP) uzavírá období leden 2021 –  březen 2026, kdy ji jako generální ředitelka vedla Alicja Knast, jako etapu stabilní, období obnovy důvěry veřejnosti a posílení své pozice v českém i evropském kulturním prostoru. V uplynulých pěti letech se instituci podařilo systematicky rozvíjet sbírkovou, výstavní i edukační činnost, zvýšit návštěvnost, prohloubit mezinárodní spolupráci, začít s velkým investičním projektem – budováním nového depozitáře – a významně posílit digitalizaci sbírek.

Postupný návrat publika i růst návštěvnosti

Jedním z nejviditelnějších ukazatelů vývoje Národní galerie Praha v posledních letech je postupně rostoucí návštěvnost. Zatímco v roce 2022 navštívilo její objekty 391 304 lidí, o rok později to bylo už 433 737 návštěvníků. V roce 2024 pak galerie překročila hranici půl milionu a přivítala 530 449 osob. V loňském roce návštěvnost dále vzrostla na 555 000, což potvrzuje nejen návrat domácího publika, ale i postupné obnovení zájmu ze strany zahraničních návštěvníků.

Významnou roli v tomto vývoji sehrály také projekty realizované mimo samotné budovy Národní galerie Praha. Výstavy připravené ve spolupráci s českými i zahraničními partnery oslovily v roce 2025 dalších více než 200 000 návštěvníků. Patřily mezi ně mimo jiné projekty uskutečněné v pařížském Louvre, v Jízdárně Pražského hradu nebo na zámcích v Telči a Kroměříži. Galerie tak posilovala svou přítomnost nejen v Praze, ale i mimo ni, a zároveň rozšiřovala svůj kulturní dosah na domácí i mezinárodní scéně.

Alicja Knast se ujala vedení instituce v mimořádně složitém období covidové pandemie, kdy byly kulturní instituce nuceny hledat nové způsoby komunikace s veřejností. Národní galerie Praha tehdy zpřístupňovala své sbírky a výstavy prostřednictvím virtuálních prohlídek a online programu, později také v omezeném režimu přímo ve výstavních prostorách. Po pandemii se podařilo běžný provoz postupně obnovit a znovu nastartovat návštěvnost i veřejný zájem.

Do fungování galerie se během tohoto období promítla také společenská odpovědnost. Národní galerie Praha se připojila k podpoře Ukrajiny po ruské invazi a nabídla konkrétní pomoc například formou ubytování rodin, podpory školky pro ukrajinské děti ve spolupráci s Prahou 7 nebo zaměstnáním ukrajinských restaurátorek. Symbolickou i praktickou podporu napadené zemi galerie udržuje dodnes.

„Během těchto více než pěti let bylo mým hlavním cílem budovat silný tým, zajistit transparentní procesy a navazovat udržitelná partnerství. Jsem hrdá na to, že se to podařilo na všech úrovních, počínaje místní komunitou, přes spolupráci s regionálními institucemi až po mezinárodní úroveň. Právě spolupráce byla klíčem k rozvoji instituce, navzdory stále se zmenšujícím finančním prostředkům, které jsme měli k dispozici,“ uvedla ke svému působení Alicja Knast.

Silný výstavní program doma i v zahraničí

V letech 2021 až 2025 nabídla Národní galerie Praha výstavní program, který spojoval velké historické projekty, prezentace moderního a současného umění i vytváření nových sbírkových expozic. Galerie přitom vycházela z koncepce rozvoje pro období 2022 až 2026, v níž si vytyčila několik důležitých dramaturgických linií. Patřilo k nim rozšíření evropského vyprávění o dějinách umění o český kontext, důraz na solidaritu, české exilové umění, větší zastoupení žen v dějinách umění nebo reflexe environmentální krize.

K nejnavštěvovanějším výstavám posledních let patřily projekty Petr Brandl: Příběh bohéma, École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž, Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda, výstava Libuše Jarcovjákové nebo rozsáhlý projekt Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900, který se zařadil mezi nejvýznamnější výstavní události roku 2025. Výrazným krokem bylo také otevření poslední nové sbírkové expozice Umění Asie napříč prostorem a časem v Salmovském paláci, stejně jako vznik stálé expozice současného umění 1939–2021: Konec černobílé doby a expozice Architektura všem ve Veletržním paláci.

Respektovaný partner na mezinárodní scéně

Národní galerie Praha se v posledních letech profilovala jako respektovaný partner na evropské kulturní mapě. K nejvýznamnějším mezinárodním projektům patřila spolupráce s Musée du Louvre na výstavě Zážitek z přírody. Umění v Praze na dvoře Rudolfa II., která proběhla v roce 2025. O rok dříve se galerie výrazně podílela na výstavě Surrealismus 100: Praha, Tartu a jiné příběhy v Estonsku.

Důležitou roli sehrál také projekt Květinová unie, který se uskutečnil v Bruselu a v Praze jako součást oficiální kulturní prezentace České republiky během jejího předsednictví Radě Evropské unie. Významná byla i spolupráce s Centre Pompidou, v jejímž rámci se Národní galerie Praha zapojila do prestižního festivalu Move v Paříži.

„Krása Národní galerie Praha spočívá v její sbírce a institucionální paměti, kterou ztělesňuje tým, jenž se každodenně stará o to, aby byla sbírka přístupná veřejnosti. To je skutečný poklad pro každý národ a přeji si, aby byl jeho význam vždy doceněn a uchován,“ doplnila Alicja Knast.

Pod vedením Alicje Knast se Národní galerii Praha podařilo získat od státu výraznou podporu pro velké investiční projekty. Ministerstvo kultury v loňském roce potvrdilo investici ve výši 2,2 miliardy korun na výstavbu nového depozitáře a zázemí v pražských Jinonicích. Ten má přinést moderní podmínky pro uchovávání a péči o umělecká díla a jde o historicky první budovu postavenou přímo pro potřeby galerie.

Bilance pěti let

Bilance let 2021 až 2025 ukazuje Národní galerii Praha jako instituci, která si i přes rozpočtová omezení, dozvuky pandemie a růst provozních nákladů udržela odbornou prestiž, mezinárodní viditelnost i schopnost oslovovat široké publikum. Rozšířila sbírky, posílila jejich ochranu, získala financování pro zásadní investiční projekty a pokračovala v budování partnerství doma i v zahraničí.

Podle Alicje Knast bylo jednou z klíčových výzev po jejím nástupu zavést řádné řízení organizace a posílit transparentnost jejího fungování. „Jako velmi potřebnou a důležitou jsem vnímala také podporu týmu v jeho rozvoji,“ uvedla s tím, že právě navázaná partnerství a odborné spolupráce mohou v dalších letech přinést konkrétní projekty například v Tokiu, Krakově nebo Jižní Koreji.

Foto: Jakub Přecechtěl