Na Mezinárodní den dětí otevřela Praha 6 na radnici babybox nové generace

Radnice Prahy 6 má babybox nové generace, městská část jej symbolicky otevřela na Mezinárodní den dětí. V rámci slavnostního ceremoniálu novému babyboxu požehnal generální vikář pražské arcidiecéze Mons. Zdenek Wasserbauer. 

Praha 6 patří mezi pouhé dvě pražské městské části, jejichž radnice mají na budově umístěn babybox. Ten původní zde byl od července 2010. „Doposud jsme v našem babyboxu přivítali celkem pět dětí: tři chlapečky a dvě holčičky. Každé zde odložené dítě od nás dostalo různé dárky, jakousi základní výbavu do života. A jsme moc rádi, že se jim všem poměrně hladce podařilo najít náhradní rodinu. Adoptivní rodiče s naším úřadem průběžně komunikují. Víme tedy, že se u nich děti mají úžasně,“ říká radní Prahy 6 pro sociální politiku a zdravotnictví Marián Hošek.

Novou schránku pro odložené děti dostala Praha 6 od sdružení Babybox darem, jeho hodnota činí přibližně 300 tisíc korun. „Snažíme se o záchranu novorozenců, kteří by jinak byli matkou odloženi. Hrozila by jim tak vážná újma na zdraví nebo smrt,“ vysvětluje Ludvík Hess, zakladatel babyboxů v České republice, na něž získává finance od dárců. Hess společně s radním Hoškem uvedl nový babybox Prahy 6 do provozu, generální vikář pražské arcidiecéze Mons. Zdenek Wasserbauer zároveň novému zařízení požehnal. „Babybox nové generace na radnici v Praze 6 otevíráme symbolicky na Mezinárodní den dětí a také v den šestnáctého výročí zřízení prvního babyboxu v České republice. Za těch šestnáct let pomohly babyboxy vstoupit do nového a snad lepšího života 218 nechtěným děťátkům,“ doplňuje Ludvík Hess. 

Babybox nové generace, který byl na radnici Prahy 6 instalován na místě toho původního, tedy v Jilemnické ulici, má klimatizovaný interiér a automatizovaná dvoukřídlá dvířka. Matka, která se zde rozhodne odložit své dítě, jednoduše zmáčkne zelené tlačítko, aby se jí schránka otevřela. Nemusí tak ručně manipulovat s klikou, jako tomu bylo u předchozího babyboxu. Ve vnitřním prostoru schránky je umístěn váhový senzor a rovněž videokamera, řídící systémy zajišťují nepřetržité monitorování stavu uvnitř babyboxu. Vyskytne-li se ve schránce nový přírůstek, váhový senzor zajistí spuštění alarmu a zařízení automaticky odešle zprávu pomocí SMS či e-mailu na předem určené kontakty. Tím je zajištěno, aby se dítěti co nejrychleji dostala potřebná zdravotní péče.  

Příběh z babyboxu: Malý Filip získal nové rodiče a tři sourozence 

Je prosinec 2018 a v babyboxu na radnici městské části Praha 6 se rozezvučí alarm. Nejde o jednu z pravidelných zkoušek systému, do speciální schránky je tentokrát uloženo živé dítě. Drobný chlapec dostane jméno Filip. Před nemluvnětem bez budoucnosti se tak díky babyboxu otevírá nová kapitola, najde novou rodinu a s ní i šanci na spokojený život.  

Od roku 2010, kdy byl babybox na budovu radnice Prahy 6 instalován, je Filip v pořadí čtvrté zde odložené dítě. Dodnes jich v tomto babyboxu zachránili pět. „Byl to prakticky zázrak. Už jsme ani nedoufali, že bychom mohli mít takové štěstí,“ říká notně roztřeseným hlasem Jan (55), který si společně s manželkou Evou (45) vzal odloženého Filípka do opatrovnictví. Vedle tří dospělých dětí z předchozích manželství zatoužili společně po dalším potomkovi. Přirozenou cestou to nešlo, proto  se manželský pár pokoušel o umělé oplodnění. Nakonec však zbývala jen adopce. „Čekali jsme asi šest let, a to i kvůli našim vysokým nárokům na zdraví a co nejnižší věk děťátka. Už jsem si proto říkal, že se spíše dočkám vnoučat. Pak nám ale najednou zavolali z Prahy 6, že mají jednoho drobečka, kterého bychom se mohli ujmout. Přišlo to jako blesk z čistého nebe,“ popisuje Jan okamžik, jenž jemu i celé jeho rodině nadobro změnil život. „Najednou šlo všechno strašně rychle a do tří dnů jsme měli děťátko doma. Splnil se nám sen, jen jsme na to nebyli vůbec vybavení,“ líčí Jan, jak znenadání a ve spěchu museli zařizovat zázemí pro miminko. „Naštěstí jsme se mohli spolehnout na naše kamarády, kteří nám velice rychle přivezli pro malého různé hračky, oblečení, postýlku a další věci. Zvládli jsme to během dvou dnů, jiní na to mají devět měsíců. Bylo to něco neskutečného,“ říká s vděčností a dojetím.

Původně nechtěný Filip vedle zcela nového domova najednou získal tři sourozence. „Řekli jsme dětem, že pro ně máme překvapení. Sešli jsme se u nás doma a se ženou jim ukázali to naše škvrně. Byli naprosto nadšení. Až později nám přiznali, že čekali psa, ne bráchu,“ připojuje Jan úsměvnou historku. K úplnému osvojení ale vedla ještě dlouhá cesta. Jan s Evou museli absolvovat rok a půl dlouhé soudní řízení, než se stali Filipovými právoplatnými rodiči. „Říkali nám, že tím chrání nejen děťátko, ale i nás, pokud bychom si to třeba rozmysleli. Ale my byli od začátku pevně rozhodnutí. Proto to celé bylo pro nás spíše zdlouhavé,“ vysvětluje Jan a doplňuje: „Nalezený kluk tak trochu neexistuje, není v systému, takže kolem toho byla spousta papírování. Mám třeba uložené jeho tři verze rodného listu, jak se postupně měnily různé údaje. Rozhodování o dítěti pak nezáviselo jen na nás. My byli pořád jen opatrovníci, podstatné slovo měla městská část – ať šlo o dětského lékaře nebo přání, abychom už ve třech jeli na společnou dovolenou. Naštěstí sociální pracovnice byly naprosto skvělé. Patří jim poděkování za to, jak jsme celý proces zvládli.“

Nyní je i po formální stránce jasno: Filip z babyboxu má novou rodinu. A ve svých dvou a půl letech se těší její velké pozornosti. „Celá naše velká rodina ho zbožňuje. Já ho s radostí beru na dlouhé procházky. Jak mám díky tomu víc pohybu na čerstvém vzduchu a zároveň chodím brzy spát, zlepšila se mi životospráva. Tlak, cholesterol, to mám teď lepší. Takže si to moje čtvrté pozdní otcovství pochvaluje i můj doktor,“ uzavírá Jan.

Poznámka: V zájmu ochrany osobnostních práv dítěte a na přání jeho adoptivních rodičů je v textu uvedeno jméno dítěte, jež se liší od jeho občanského jména. Z téhož důvodu uvádíme pouze křestní jména rodičů.

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...