Novinářka Monika Valentová přichází s pokračováním knihy Odvrácená strana matky

Úspěšné žluté knížce fejetonů Moniky Valentové přibyla nedávno oranžová sestřička. Ty dvě knížky se od sebe neliší humorem, ironií a nadhledem, ale tematika se poněkud změnila. Dcerky pozvolna vstoupily do puberty, kocouři jsou ještě rozmazlenější, než dřív, a rodiče unavenější… Klíčové tedy už není kojení a boje na pískovišti, ale puberta a krize středního věku.

Bojíte-li se o tom mluvit, pojďte si o tom číst! Budete se smát a poznávat sami sebe v odvrácené straně třídních schůzek, odvrácené straně makrobiotiky, odvrácené straně cestování i mnoha dalších… I tuto knihu ilustroval autorčin manžel Martin Veselovský.

Odvrácená strana VLASTNÍCH POKOJŮ

S tím, že se při stěhování pár věcí ztratí, jsem počítala. Že ale přijdu o děti, to mě nenapadlo. Jedním z bonusů našeho nového bydlení měly být samostatné dětské pokojíčky. Tedy dětské… Minimálně v případě starší dcery jde jednoznačně o azylový příbytek pro týranou mládež.   …..

Nepředpokládala jsem ani to, že holčičky ve svých snadno nabytých pevnostech chladnokrevně zmizí a budou vycházet jen za účelem vyměšování a sběru potravy. Teď už vím, že jejich STRÁDÁNÍ v bývalém společném pokoji mělo nesporné výhody. Několikrát za den se počastovaly debily a krávami a ta, která měla momentálně slabší nervy, dezertovala do společné kuchyně. Tam vztekle kopala do nábytku a nadávala na imbecilní sestru, ale když vášně utichly, dala se zavést řeč i na méně konfliktní témata. Zjistila jsem, jak se obě mají, co měly k obědu a jestli jim už konečně vypadla pětka vlevo nahoře. Hýčkala jsem si iluzorní představu, že se orientuji v životě svých dětí.  …..

V novém bytě se nikdo nehádá, ale zlověstné ticho za dveřmi dívčích pokojíků jednomu klidu nepřidá. Fantazie bublá a ve chvíli, kdy dojdu k přesvědčení, že zatímco se jedno dítě ve SVÉM pokoji řeže nůžkami do předloktí a druhé v tom SVÉM vaří drogy, rezignuji na rodičovskou důstojnost a jdu se znemožnit. Na decentní zaklepání nikdo nereaguje. Po stisknutí kliky zjistím, že je zamčeno, a nával vzteku se snažím rozředit vzpomínkami na to, že i JÁ se v jistém věku zamykala. Klepu silněji. Volám jméno dcery, kterou jsem už dvacet čtyři hodin neviděla. Panebože, žije!? Snad je ještě naděje! V jakém rytmu se vlastně masíruje srdce??? Kopu do dveří a vřískám tak, až se od sousedů ozve důrazné zabušení. V tu chvíli se dveře svatyně milostivě pootevírají (jen tak, aby jezinky ani prstíček vstrčit nemohly) a ve škvíře se objevuje znechucený obličej. Výraz by se dal popsat slovy: „Právě telefonuju s anglickou královnou. Máš něco důležitějšího?“ Uznávám, že stydnoucí večeře na stole je argument z řádu trapných, a vyklízím pole s dobrým pocitem. ŽIJE!  …..

Na druhou stranu, v těch vzácných chvílích, kdy děvčátka opouštějí své sluje, aniž míří na toaletu nebo k ledničce, se bezmála dotýkám nebe. Odkládám počítač s rozepsaným článkem, odstavuji z plotny bublající kastroly a jsem plně koncentrovaná. „Jak se máš? „Hele, dobrý. Fyzikáře jsme hustě vyrektili a Andy si vyholila půlku hlavy. Má fakt swag. Nerozumím té bytosti, ale i tak jsem šťastná. 

(ukázka z knihy)

Monika Valentová (* 1972), novinářka a moderátorka. Její fejetony o matkách, otcích, kočkách a dětech vycházejí od r. 2013 v Pravém domácím časopisu. S manželem Martinem má dvě dcery.

Martin Veselovský (* 1972), novinář a spoluvlastník internetové televize DVTV. S manželkou Monikou má dvě dcery. Její fejetony ilustruje prý stále rád a dobrovolně.

Foto: Petr Brodecký

 

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...