Olympic se rozloučil s Jirkou Valentou, svérázným muzikantem a rebelem

V pražském kině MAT se v neděli 29. března uskutečnilo neoficiální rozloučení s Jiřím Valentou (4. 5. 1959 – 24. 2. 2026), dlouholetým členem kapely Olympic. Hudebník, který byl po desetiletí pevnou součástí jejího zvuku, zanechal výraznou stopu nejen na pódiích, ale i mezi lidmi, kteří ho znali osobně.

Jiří Valenta patřil k osobnostem, které si šly vždy svou vlastní cestou. V kapele Olympic byl nepřehlédnutelný svým přístupem i projevem – osobitý, svérázný, s duší muzikanta, který se nenechal svazovat konvencemi. Právě tahle autenticita z něj dělala výraznou součást kapely i mimo svět reflektorů.

Během let se podílel na koncertní i studiové práci kapely a byl součástí mnoha důležitých momentů její historie. Kolegové na něj vzpomínají jako na člověka s výrazným charakterem, smyslem pro svobodu a vlastním pohledem na svět, který se přirozeně promítal i do jeho hudby.

Silný rozměr vzpomínek přineslo i vyprávění Petra Jandy, který připomněl Valentovu jedinečnou povahu, osobitý humor i životní styl. Vzpomínal například na momenty ze života kapely, kdy Valenta dokázal překvapit svou originalitou i naprostou bezprostředností – ať už šlo o jeho nezaměnitelný způsob života, nebo drobné, lidsky blízké situace z cest a společných pobytů.

Jedna z historek, která mezi přítomnými vyvolala úsměv, se odehrála po koncertě na Moravě. Kapela se vracela do prázdného penzionu, kde na ně čekal jen klid a zavřená kuchyně. Jirka Valenta měl ale jasno – hlad se neodkládá. Vydal se proto do zázemí zamčené kuchyně, odkud se po chvíli ozval rachot a zanedlouho se objevil s hrncem guláše, který s kolegy ohřáli a společně snědli. Typická situace, která vystihovala jeho přístup k životu – spontánní, přímočarý a bez zbytečných okolků.

Neoficiální setkání v kině MAT mělo komorní atmosféru. Sešli se zde přátelé a kolegové, aby společně zavzpomínali na člověka, který byl pro mnohé nejen kolegou, hudebníkem ale i kamarádem. Nechybělo ani promítání videoklipů kde Jirka účinkoval. Závěr patřil symbolickému potlesku – jako tichému poděkování za vše, co Jiří Valenta během svého života a hudební kariéry zanechal.

PF
Foto: archiv Best I.A.