Praha v evropském srovnání bezpečí v dopravě propadla, horší jsou jen metropole z jihu Evropy

V pražské dopravě se necítí bezpečně 44 % jejích účastníků. Vyplývá z průzkumu Urban Road Safety Index 2023 (URSI) společnosti Cyclomedia, která se specializuje na digitální vizualizaci veřejného prostoru.  Z evropského pohledu se jedná o výrazný podprůměr, a Praha tak ve srovnání s dalšími metropolemi obsadila 4. příčku od konce. Méně v bezpečí se cítí už jen obyvatelé Milána, Říma a Istanbulu.

 

Cítím se velmi bezpečně

Cítím se bezpečně

Necítím se bezpečně

Cítím se ohrožený

Tallin

24 %

63 %

10 %

3 %

Oslo

27 %

60 %

10 %

3 %

Varšava

14 %

72 %

13 %

1 %

Helsinky

20 %

65 %

13 %

2 %

Kodaň

25 %

56 %

13 %

6 %

Vídeň

24 %

53 %

17 %

6 %

Stockholm

18 %

59 %

18 %

5 %

Düsseldorf

17 %

58 %

20 %

5 %

Madrid

22 %

53 %

18 %

7 %

Lipsko

14 %

60 %

24 %

2 %

Londýn

13 %

60 %

21 %

6 %

Lisabon

13 %

60 %

22 %

5 %

Namur

7 %

65 %

25 %

3 %

Bratislava

6 %

65 %

25 %

4 %

Brusel

12 %

57 %

25 %

6 %

Barcelona

16 %

52 %

22 %

10 %

Antverpy

8 %

58 %

28 %

6 %

Berlín

13 %

53 %

29 %

5 %

Budapešť

7 %

55 %

35 %

3 %

Paříž

6 %

55 %

32 %

7 %

Amsterdam

6 %

53 %

36 %

5 %

Praha

5 %

51 %

36 %

 8 %

Milán

7 %

38 %

43 %

12 %

Řím

7 %

35 %

46 %

 12 %

Istanbul

4 %

23 %

53 %

20 %

Nejkomfortnější dojem z dopravy mají naopak především lidé v severských metropolích. Čelo žebříčku obsadila města Tallinn a Oslo (87 %), do první pětky se dostaly i Helsinky (85 %) a Kodaň (81 %). Na bronzovou příčku se ale podařilo vklínit polské Varšavě (86 %).

Pražany děsí především nepřehledné křižovatky a roste jejich nespokojenost s elektrokoly a elektrokoloběžkami. Infrastrukturu pro kola navzdory veřejným diskusím z poslední doby naopak považují převážně za dostatečnou a spíše než omezení dopravy, je pro ně důležité, aby se díky dílčím krokům stala plynulejší.

„Stejně jako v roce 2022 Praha opět obsadila spodní příčky žebříčku URSI a za posun o dvě pozice vzhůru vděčí jen zahrnutí nových měst do srovnání. Pocit nebezpečí v dopravě se pak dokonce o jeden procentní bod zvýšil. Je třeba aby si i místní samospráva dokázala správně vyhodnotit stav dopravní infrastruktury tak, aby díky tomu následně mohla učinit dopravu plynulejší a tím i pro její uživatele komfortnější. My díky spolupráci s Mapy.cz pomáháme s odhalováním rizikových míst nejen v Praze ale i po celé České republice, a jak lze vidět z dat také po celé Evropě,“ vysvětluje Dominika Doláková, Business Development Managerka pro Českou republiku ze společnosti Cyclomedia. 

Cyklo doprava – virtuální nebo reálný problém?

Naopak navzdory řadě protestů a vášnivým diskusím ve veřejném prostoru nemají Pražané dojem, že by se mělo více dbát na dopravní koridory pro cyklisty. Pouze 41 % z nich je přesvědčeno, že třeba cyklostezky by měly být lépe odděleny od pruhů pro automobily a tramvajových tratí. Lepší cyklotrasy by ocenila pouhá třetina Pražanů a ty současné považuje hned 60 % za bezpečné. Je však vidět že v meziročním srovnání došlo k nárůstu počtu obyvatel, kteří tyto vylepšení požadují.

S čím však obyvatelům Prahy dochází trpělivost jsou elektrokola a elektrokoloběžky. Téměř 60 % z nich má dojem, že se nehodovost od jejich zavedení ve městě zvýšila, polovina by pak tento způsob po zkušenostech z posledních let nejraději zakázala.

„Naše data ukazují, že lidé chtějí na silnicích více ohleduplnosti a že mají zároveň velké mezery, co se týče dopravních předpisů ve vztahu motorista-cyklista. Pokud se zaměříme tímhle směrem, situace se zlepší,“ vysvětluje Michaela Kreuzigerová, spoluzakladatelka iniciativy Dám respekt.

Zmatečné křižovatky, nebezpečná místa Pražáci raději objedou

Za nejnebezpečnější situace na silnici považují pražští respondenti již zmíněné křižovatky a změnu jízdních pruhů. 43 % z nich by uvítala, kdyby se pražské křižovatky zpřehlednily a zjednodušily. Polovina z nich se těm nejrizikovějším úmyslně vyhýbá a radši si trasu prodlouží. Navzdory tomu, že pražskou dopravu řada obyvatel nepovažuje za nejpřívětivější se pouhá třetina bojí místní komunikace používat kvůli nebezpečí dopravní nehody.

Zlepšení, která Pražané očekávají od magistrátu a radnic:

Přehlednější křižovatky

43 %

Lepší oddělení dopravních koridorů

41 %

Lepší cyklostezky

34 %

Lepší označení silničních pruhů

31 %

Lepší osvětlení silnic

21 %

Zákaz vjezdu automobilů do centra města

20 %

Přehlednější značení silnic

19 %

Snížení povolené rychlosti

18 %

Více zpomalovacích prahů

13 %

Obecně obyvatelé Prahy nemají dojem, že bylo nutné dopravu v hlavním městě zpomalit, ocenili by však, pokud by byla plynulejší. Pouhých 13 % chce více zpomalovacích prahů, za snížení rychlosti horuje jen 18 % Pražanů.

Pětina z nich by uvítala, pokud by měly osobní automobily zákaz vjezdu do centra města. To se může zdát jako mizivé procento, ale ve srovnání s dalšími metropolemi platí obyvatelé české metropole za ty, kdo jsou o účinnosti tohoto zákazu přesvědčeni.

„Do jisté míry se obavám Pražanů nelze divit. V hlavním městě se nachází hned několik opravdu nepřehledných křižovatek, které představují zkoušku i pro zkušené řidiče. Řada komunikací v hlavním městě byla stavěna pro výrazně nižší provoz řadu let nazpět a v současnosti tak jejich kapacita nedostačuje pro automobilový provoz. To vytváří nebezpečné situace. Není tak divu, že řada řidičů ty nejnebezpečnější místa jako jsou křižovatky U Bulhara, či u náměstí I.P. Pavlova anebo křížení magistrály s Žitnou ulicí raději objíždí anebo místem projedou s maximální koncentrací,“ vysvětluje Oldřich Kassl, krajský koordinátor organizace BESIP Praha.

Klíčová fakta k nebezpečí na pražských silnicích

  • Podle 57 % obyvatel Prahy způsobuje nebezpečné situace nedostatečná kvalita silnic
  • 54 % Pražanů považuje aktivity magistrátu pro zajištění bezpečnosti na silnicích za dostatečné
  • Celkem 63 % lidí v Praze by z hlediska bezpečí na silnicích doporučilo město pro život
  • Elektromobilita přispěla ke zvýšenému počtu nehod podle 59 % respondentů
  • Polovina (51 %) řidičů se čas od času vyhne nebezpečným křižovatkám v Praze

Průzkumu Urban Road Safety Index 2023 se zúčastnilo celkem 7 515 respondentů z 25 měst Evropy, z toho 308 z Prahy. Oproti roku 2022 přibylo celkem 9 nových metropolí, přičemž estonský Tallin se vyšvihl hned do čela hodnocení. Naopak výraznějšího propadu se dočkala Vídeň, která z čela žebříčku spadla na 6. pozici. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak obyvatelé velkých měst vnímají bezpečnost a komfort v oblasti dopravy ve svém městě a zavedení jakých opatření by ocenili nejvíce.

You may also like...