Primátor Hřib zahájil výstavu Od Pakulu ke Kongresáku

Kongresové centrum Praha (KCP), dříve známé jako Palác kultury, letos slaví 40. výročí. Jeho příběh, který odráží moderní dějiny naší země, shrnuje výstava nazvaná „Od Pakulu ke Kongresáku“. Veřejnost si ji může prohlédnout přímo v budově Kongresového centra v Praze u metra Vyšehrad, a to do 12. září každý den od 10.00 do 18.00. Vstup je zdarma.

Výstavu zahájili v úterý 22. června večer primátor hlavního města Prahy MUDr. Zdeněk Hřib, starostka městské části Praha 4 Irena Michalcová, předseda představenstva KCP Ing. Aleš Bartůněk a generální ředitelka KCP Ing. Lenka Žlebková.

Primátor MUDr. Zdeněk Hřib poukázal na to, že „mezi zajímavá architektonická místa v Praze nepatří jen populární historické centrum, ale i modernější, multifunkční stavby, jako je právě Kongresové centrum.“ Podotkl, že to aktuálně slouží i jako očkovací centrum a že díky výborné organizaci skvěle funguje.

Starostka městské části Praha 4 Irena Michalcová prozradila, že se vedle Kongresového centra narodila a má k němu tak osobní vztah. „Názory na Kongresové centrum se různí. Já osobně ho podporuji a přeji mu velký rozkvět. Jsem přesvědčená, že má budoucnost.”

O minulosti a položení základního kamene pak mluvil předseda představenstva KCP Ing. Aleš Bartůněk. „Už tehdy bylo jasné, že půjde o klíčovou stavbu. A to se v průběhu let ukázalo. Kongresové centrum je nyní špičkově vybavené pro mezinárodní kongresy, a proto mu přeji, aby se sem tyto akce i kulturní události brzy zase vrátily.“

Na slova pana Bartůňka navázala generální ředitelka KCP Ing. Lenka Žlebková, která představila roli Kongresového centra jako kulturního objektu. „Chceme zde vytvořit novou turistickou zónu. Proto jsme zahájili projekty KCP ART a Art District, které na Vyšehrad navracejí kulturu a dají vzniknout místu, kde se budou lidé rádi potkávat. Stejně jako dnes my. Jsem šťastná, že zde po roce a půl můžeme opět být spolu,“ uvedla.

Na závěr promluvili autoři konceptu výstavy bratři Michal a Šimon Cabanové. Stejně jako paní ředitelka zdůraznili, že budova byla od počátku koncipována i jako kulturní prostor, a i proto dostala název Palác kultury. „Víme, že názory na budovu Kongresového centra jsou různé, každopádně se jí ale nemůže upřít fakt, že se jedná o velmi kvalitní stavbu, ať už jde o materiály, design, nebo moderní technologie. Výstava Od Pakulu ke Kongresáku tak mapuje její potenciál v průběhu let,” vysvětlili.

O výstavě

Expozice je umístěna do prostorného foyer v druhém patře Kongresového centra (KCP), které nabízí nádherný výhled na Prahu, ale také je skvělým příkladem brutalistní architektury a dobových materiálů. Právě proto je expozice koncipována jako mozaika panelů různých formátů, které evokují styl „nástěnek“ typických pro osmdesátá léta. Jejich obsahem budou především archivní materiály věnované architektuře, politickému kontextu, kultuře a společenským událostem, které se konaly v této budově a zároveň se zapsaly do moderních dějin našeho národa.

Část výstavy návštěvníkům přiblíží kongresovou činnost, která se v poslední dekádě stala hlavní oblastí využití budovy KCP. „Jedinečné umístění a dostupnost této vyšehradské dominanty, 70 sálů a salonků a její moderní technické vybavení z ní dělají ideální místo pro významné mezinárodní akce. Abychom ale mohli přivítat i ty nejvýznamnější světové kongresy, plánujeme přistavit novou výstavní halu. I tyto plány budou k vidění na probíhající výstavě,“ upřesňuje vizi budoucnosti Lenka Žlebková, generální ředitelka KCP.   

Kromě panelů si návštěvníci mohou prohlédnout původní architektonické modely budovy, fotografie muzikálových scén či scénických projektů vytvořených přímo pro tento prostor. Za zhlédnutí stojí audiovizuální materiály z archivů KCP, České televize i Národního filmového archivu, které diváky přenesou do doby jeho výstavby nebo natáčení televizních Silvestrů z 80. let.

O koncepci a produkci celé výstavy se postaral kreativní tým v čele s bratry Cabany, kteří svojí osobitostí a nápaditostí dodali projektu specifickou tvář. Právě Cabani přišli s myšlenkou doplnit expozici zážitky a vzpomínkami známých osobností, které mají k budově osobní vztah. Podle Michala a Šimona Cabanů se veřejnost může těšit na velmi zajímavé čtení. „Jsou to právě jednotlivé lidské příběhy, které podbarvují historii této budovy a zároveň dobře ilustrují její význam jako dějiště kulturních akcí, společných zážitků a osobního setkávání. Ta jsou pro lidský život nenahraditelná,“ doplňují autoři konceptu.

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...