V zámeckém parku muzea Kačina byl rekonstruován vzácný příkop ha-ha

Název ha-ha příkop je odvozen od francouzského citoslovce údivu vyvolaného  tímto neobvyklým krajinářským prvkem. Národní zemědělské muzeum Kačina se rozhodlo zachránit tuto jedinečnou památku zahradní architektury 19. století. Jedná se o jednu z prvních staveb ha-ha příkopu v českých zemích vybudovanou v letech 1822–1828.

Zeď ha-ha, též označovaná jako zapuštěný plot (z anglického „sunk fence“), jež obklopuje budovou empírového zámku Kačina, představuje v rámci Česka unikátní ukázku typického prvku spojovaného s anglickými přírodně krajinářskými parky. Neobvyklý název tohoto specifického typu ohrazení je odvozen od francouzského citoslovce údivu vyvolaného u nic netušících návštěvníků, kteří se během procházky v parku dostali do nečekaného kontaktu s neviditelnou překážkou umně zasazenou do terénu.

Národní zemědělské muzeum, jako současný správce zámku Kačina, se rozhodlo jedinečnou památku zahradní architektury první poloviny 19. století zachránit. V rámci projektu revitalizace kačinského zámeckého parku v letech 2010–2013 byla zeď ha-ha zbavena náletových porostů a v roce 2019 prošel kompletní rekonstrukcí úsek zdi sahající od objektu zahradnictví po hlavní průčelí zámku. „V letošním roce jsme pro návštěvníky připravili speciální komentovaný okruh, který bude parkem, skleníkem, bylinkovou zahrádkou provázet. Jeho součástí bude i procházka okolo ha-ha příkopu, která nám dokládá pohnuté osudy zámku. První příležitostí představit tajemství zídky je akce Víkend otevřených zahrad, která na Kačině proběhne 7. června a nabídne přednášky, ale i tajemnou hru v kačinském parku,“ říká náměstek generálního ředitele Národního zemědělského muzea Pavel Douša.

Zeď ha-ha měla nejčastěji podobu příkopu tvořeného z jedné strany kamennou nebo cihlovou zdí a z druhé strany mírně sešikmeným zatravněným svahem. Jednodušší variantu představovaly malé zemní valy na vrcholu osázené křovinami, jejichž účelem bylo zakrýt plaňkové ploty. Tato skrytá terénní bariéra plnila několik důležitých funkcí: otevřela pohledy do krajiny, opticky zvětšovala velikost parku, nenásilně oddělovala reprezentativní okolí venkovských rezidencí od zemědělsky využívaných částí krajiny a současně omezovala pohyb volně se pasoucích zvířat.

Plánek mříží branky

Zámek Kačina čekají také další rekonstrukce a opravy – v letošním roce budou vybudovány nové toalety pro návštěvníky a chystá se oprava hlavního průčelí zámku a přilehlých fasádních ploch. Restaurována bude historická vstupní mikulášská brána a v průběhu roku projde úpravou vstupní prostor budovy společně s pokladnou. Nově bude instalována elektronická požární signalizace na půdě zámku.

Souběžně s přípravou stavebních prací na zámku Kačina probíhaly velkoryse pojaté úpravy okolní krajiny do podoby anglického přírodního parku. Hrabě Jan Rudolf Chotek (1748–1824), vzdělaný a osvícensky orientovaný aristokrat, zakomponoval do nového kačinského parku také zeď ha-ha, kterou již v omezené míře využil ve Veltrusech jako náhradu za plot obory v místě významného parkového průhledu. Stavba nejdelšího parkového ohrazení tohoto typu na území Království českého začala v prosinci 1822 a trvala až do roku 1828.

Na počátku 30. let 19. století na kačinskou zeď ha-ha plynule navázaly dvě brány, mikulášská a novodvorská, postavené podle projektu architekta Johana Philippa Jöndla (1782–1870).

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...