Velký pátek a Velikonoce

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, slavily se však už v době předkřesťanské. Velikonocům předchází 40denní postní doba, která začíná Popeleční středou. Vlastní Velikonoce se slaví v tzv. svatém týdnu od Květné neděle.

Vzkříšení Ježíše Krista představuje pro křesťany centrální bod jejich víry, kdy smrt není konec, nýbrž začátek života. Ježíš Kristus byl po zradě Jidáše na Velký pátek ukřižován a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak jeho zmrtvýchvstání.

Poslední večeře, Leonardo da Vinci

Na Velký pátek ukřižovali Ježíše, proto je to den smutku a půstu. Na Velký pátek se vážou i některé pověry, které nejsou součástí křesťanství, ale jenom lidovými tradicemi. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se ovšem připisovala koupelím – ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok.

Dříve se doma o Bílé sobotě muselo uhasit ohniště a hospodyně položila polínko před kostelem na hraničku, kde kněz oheň posvětil. Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se na pole, aby bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypávaly louky. Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem. V tento den se také uklízelo, bílilo a konaly se přípravy na slavné vzkříšení.

Čekají nás zvláštní Velikonoce, protože kvůli karanténě nebude možné se osobně účastnit oslav.  Čeští a moravští biskupové vyzývají věřící, aby na Bílou sobotu po setmění, zapálili za okny domovů svíčku. Je to stará velikonoční tradice, kterou bychom přivedli k životu a vydali tak svědectví, že Ježíš je Světlem našeho života, světlem, které nezná západu.

Na Hod boží velikonoční se světily velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, vejce, chleba i víno – a každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.

O Pondělí velikonočním se chodí na pomlázku. Není to křesťanský, ale starý pohanský zvyk. Chlapci chodí dům od domu s pomlázkami spletenými z vrbového proutí zdobenými stuhami. Šlehají dívky a koledují. Za to dostávají malovaná vajíčka, něco dobrého na zub a dospělí i skleničku kořalky.

Pavel Fryml
šéfredaktor

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...