Antiutopické povídky Emila Bratršovského v nové knize Krásný svět

V historickém prostředí restaurace U svobodných zednářů se konal křest knihy Emila Bratršovského Krásný svět. Knihu pokřtila Eva Holubová.

Jak by mohl vypadat svět za 50, 100 nebo 200 let? Všem, kteří mají dojem, že nás v budoucnu čekají podivné věci, je určena knižní novinka Krásný svět. Po dvou úspěšných detektivkách (Nejasné představy o vraždě a Lež) známý fotograf, sochař a spisovatel Emil Bratršovský opouští jak naši současnost, tak i sféru zločinu a vydává se v souboru antiutopických povídek do budoucích časů.

Povídky jsou spojeny časem a místem, budoucí svět je totiž v knize rozdělen vysokou, neprostupnou zdí na dvě části. Civilizace na jedné straně této zdi je neskutečně vyspělá a bohatá, lidé zde nemusí pracovat, a proto se zabývají nicotnostmi. I když je společnost na každém kroku chrání, jsou nejistí a ztracení jako malé děti v hustém lese. Na druhé straně zdi se vývoj po civilizačních válkách zastavil, otočil a propadl se zpátky. Lidé zde žijí na úrovni středověku a musí bojovat každý den o holé přežití. Jsou drsní a nelítostní, ale v mnoha ohledech pravdivější. Zeď, která oba světy odděluje, je pro běžné občany nepřekonatelná. Jediní, kdo přes zeď smí, jsou specializovaní průzkumníci vysílaní „vyspělou“ civilizací. Co na druhé straně najdou?

Popsat stohy papíru moudrama, která nudí, dokáže každej trochu inteligentnější chlápek. Ale napsat knihu, která je velice čtivá a není hloupá, je dost velkej problém,“ podotýká Emil Bratršovský, který je zároveň autorem ilustrací ke své nové knize Krásný svět.

Rokycanský rodák Emil Bratršovský (*1956) v roce 1989 absolvoval Institut tvůrčí fotografie v Opavě sérií fotografií z cikánského prostředí. Po krátké emigraci do Rakouska od roku 1991 jako volný fotograf fotil reportáže (pouliční divadlo v Litvě, horolezeckou výpravu v Uzbekistánu, squattery v Paříži, slumy v Keni apod.) především pro nově vzniklý časopis Reflex, ale i další domácí a zahraniční periodika. V druhé polovině 90. let se začal věnovat komerční fotografii a pracoval na reklamních kampaních pro nejznámější světové značky. Následně se soustředil na fotografické portréty, které vyšly souhrnně v knize Portrét. V současné době se nadále věnuje portrétu, fotografickým aktům a sochařství. V roce 2012 publikoval první detektivní novelu Nejasné představy o vraždě a o čtyři roky později volné pokračování Lež.

Ukázka z Knihy:
Oba chvíli mlčeli a hleděli z okna na zeď, která se za ním vypínala až k obloze.
„Je to tam tak strašný?“ porušil ticho Dan.
Bernard zprvu nevěděl, na co se ho ptá. 
„No tam,“ Dan ukázal k oknu, „tam za zdí.“„Strašný?“ zeptal se pobaveně Bernard. „Jak pro koho. Pro tebe by to strašný určitě bylo.“„A tebe vážně tam baví létat? Vždyť tím strašně riskuješ. Prej se tam pije voda z děr v zemi. Je to pravda?“„Jo, říká se jim studny nebo prameny.“
„Ale to musí být nehygienické.“
Bernard se napil piva a říhl. „Tam je to jiný, Dane, tam jsem svobodnej.“
„Jak svobodnej? Jsou tam smrtelné nemoci. V džungli na tebe může něco spadnout. Divoký zvířata tě tam můžou sežrat.“

Print Friendly, PDF & Email

You may also like...