Čeká nás silvestrovské oslavy. Odborníci varují před nárazovým pitím i „lednovým efektem“

Oslavy spojené s koncem roku a příchodem toho nového bývají přímo spojené s nadměrnou konzumací alkoholu. A to i u lidí, kteří si sklenku dopřejí jen opravdu výjimečně. Jednání pod vlivem alkoholu pak může vést k dalším problémům v podobě konfliktů, úrazů či intoxikace dalšími návykovými látkami. Ne nadarmo tak bývá právě silvestrovská noc tou nejrušnější pro záchranné složky.

Češi mají obecně velmi kladný vztah k pití alkoholu. Spotřeba alkoholu v Česku dlouhodobě odpovídá 10 l čistého alkoholu na osobu. Pro představu – jeden panák „tvrdého“, půllitr piva nebo dvě deci vína ho obsahují asi 16 až 18 gramů. Podle Souhrnné zprávy o závislostech v České republice za rok 2022 denně pije alkohol téměř 10 % dospělé populace. Časté pití nadměrných dávek alkoholu uvádí 12 % populace. Ve srovnání s ostatními státy se tak pravidelně objevujeme na předních příčkách.

Prosinec je rizikové období 

Dalším zajímavým faktem je, že spotřeba alkoholu má podle statistik pravidelné výkyvy. Češi alkoholu více holdují během letních měsíců a pak právě v prosinci, tedy v čase předvánočních večírků, vánočních svátků, a především pak při novoročních oslavách. „Nejčastější motivací pití alkoholu právě v tento čas je dle průzkumů jakýsi úzus, že pití alkoholu je způsobem, jak něco oslavit,“ říká Petr Pleva z Think tanku racionální politiky závislostí.

Řada jedinců se pak jednoduše nechá strhnout okolím, obecně lidé nejčastěji pijí alkohol na oslavách a při setkáních s přáteli, méně bez speciální příležitosti. „Zvláště zajímavý fakt pak vyplynul z průzkumu týmu z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy z roku 2021. Ten ukázal, že pro zhruba 30 % respondentů platí, že, pokud se ostatní opijí, zvyšuje se pravděpodobnost, že se také opijí. Přitom ale paradoxně pouze zhruba 10 % dotazovaných se domnívalo, že je jejich konzumace alkoholu ovlivněna ostatními,“ dodává Petr Pleva.

Také právě proto jsou silvestrovské oslavy rizikové i pro jedince, kteří běžně alkohol konzumují málo nebo opravdu příležitostně. Nadměrně v této době pijí i lidé, kteří jinak po alkoholu sáhnou výjimečně.

Kvůli nízké toleranci vůči alkoholu hrozí těmto jedincům zvláště po konzumaci destilátů – tedy koncentrovaného alkoholu – akutní otrava. Ta může dojít i do stavu, který je život ohrožující. Do této rizikové skupiny patří i mladiství. Jako nárazové pití se označuje spotřeba alkoholu nad 36 až 40 gramů. „Při akutní otravě alkoholem dochází k útlumu centrálního nervového systému různého stupně, finálně dokonce i zástavě dechu,“ uvádí MUDr. Viktor Mravčík, odborný ředitel Společnosti Podané ruce.  „Velmi nebezpečná je konzumace alkoholu pro děti do 15 let, protože jejich játra ještě nejsou schopná alkohol odbourávat a k fatální intoxikaci může dojít i při užití nižších dávek,“ dodává Mravčík.

Ve stavu, kdy je mysl zastřená alkoholem je pak člověk také více přístupný „vyzkoušet“ další návykové látky. „Podle mnoha studií je alkohol nejčastější iniciační drogou ke konzumaci vysoce rizikových drog, jako je třeba heroin nebo pervitin,“ uvádí národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil.

Zvýšená konzumace alkoholu v tento den má pak dopad na běžný chod společnosti. Statistiky záchranných složek v poslední dny roku jasně ukazují na výrazně zvýšenou frekvenci výjezdů zejména v souvislosti s pády, úrazy, napadeními a ve větší míře se objevují i tísňové výzvy spojené s následky požití alkoholu či dietními chybami. Poslední dny v roce také figurují v policejních statistikách v souvislosti s trestnou činností páchanou pod vlivem alkoholu.

Pozor na „lednový efekt“ 

Rizika s sebou ale nenesou jen jednorázově vysoké dávky alkoholu, nebezpečná je i určitá „pravidelnost“ pití a požitkářství ke konci roku. Ta může vést k jakémusi návyku a ten bývá již vstupní branou k závislosti.

Podle Národního výzkumu užívání alkoholu a tabáku, který prováděl Statní zdravotní ústav, se ve vysokém riziku vzniku závislostí nachází 19,3 % mužů a 14,6 % žen.

Podle Souhrnné zprávy o závislostech za rok 2022 zemře ročně v souvislosti s konzumací alkoholu 6-7 tisíc osob, z toho 2 tisíce úmrtí přímo souvisí s alkoholem. Jde například o úmrtí na alkoholické onemocnění jater nebo intoxikaci alkoholem. „U dalších 600 případů ročně jde o nepřímá úmrtí, tedy úmrtí pod vlivem alkoholu v důsledku nehod nebo sebevražd. Závislí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace,“ dodává Helena Gherasim z Think tanku racionální politiky závislostí.